Miloš František Seifert byl středoškolský učitel, přírodovědec, spisovatel, překladatel a především otec československého woodcrafterského hnutí. Používal též pseudonymy: Vojvoda, Balú, Černý Medvěd, Woowotanna, St. Orlovský, Svatoborský. Propagoval kromě woodcraftu také zdravý životní styl, vegetariánství, pacifismus, buddhismus, ekologii a ochranu přírody. Otec Emil Seifert byl ředitelem Měšťanské školy v Sušici, matka Marie Karolina roz. Poláčková byla učitelkou na dívčí obecné škole. Měl tři starší sourozence , kteří se stejně jako on stali pedagogy. V červnu 1919 se Miloš Seifert oženil s učitelkou a medičkou Antonií Paterovou. Učil na gymnáziích a reálce v Příbrami. Miloš Seifert zemřel 3. prosince 1941 v Bechyni na mozkový nádor ve věku 54 let. Po vzoru A. B. Svojsíka založil již roku 1911, společně s kolegou Ferdinandem Pakostou, oddíl skautů na berounském gymnáziu, Jako profesor přírodopisu vedl také „Kroužek přátel přírody“, se kterým podnikal výlety spojené s poznáváním přírody a tábořením. To se již přelévala vlna zájmu o anglické skautské hnutí v pedagogických kruzích, z Německa i k nám. Díky Seifertovi a jeho kolegovi Miloši Maixnerovi odvrátil berounský oddíl záhy svou pozornost od Baden-Powella k Setonovi, který pacifisticky zaměřeným pedagogům imponoval víc, než voják Robert Baden-Powell. V první polovině roku 1913 zakoupil Seifert "The Book of Woodcraft" a "Two Little Savages", podle kterých začal berounský oddíl „Dětí Živěny“ od letního tábora pracovat, jako první woodcrafterský kmen na evropské půdě. Ve stejnou dobu v Praze profesor Bořivoj Müller a Seifertův spolužák Jan Hořejší založili oddíly Psohlavců. Ty se zanedlouho odtrhly od Svojsíkovy skupiny a vstoupily pod záštitu spolku Záchrana. Oba spolužáci spolu udržovali úzké kontakty již od roku 1907, kdy společně vydávali, po dobu tří let, stude...