Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 125 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Jan Jiskra |
Překladatel: | Václav Burian |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 80-204-0310-8 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 17. ledna 2019 13:50 |
Číslo položky: | 50964 |
„Svědectví poezie“ je soubor šesti přednášek o poezii připravených pro Harvardovu univerzitu (vyšel poprvé roku 1983, Institut Littéraire, Paříž.) Každá přednáška je vlastně samostatný esej vycházející z osobní autorovy zkušenosti z mládí prožitého na Litvě, v kraji nesmírně bohatém kulturně, národnostně i konfesně, dále ze zkušenosti s dvěma nejstrašnějšími diktaturami tohoto století a se životem v civilizačně a technicky bohaté Americe. Zároveň v nich zkoumá kořeny evropského moderního umění, zvláště literatury, a zajímá se o příčiny příklonu velké části tvůrcům k idejím komunismu. Hledá příčiny neopodstatněného optimismu či naopak ponuré bezvýchodnosti moderní poezie, pátrá po důvodech obliby poezie v tragických obdobích a ptá se, jak poezie dokázala – či nedokázala – odrazit skutečnost v období války a vyhlazování celých národů.
Czesław Miłosz byl polský básník, esejista a překladatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1980, nositel ocenění Spravedlivý mezi národy. Narodil se v litevské vesnici, která tehdy patřila Rusku, ve vzdělané šlechtické rodině a dostal tradiční katolické vychování, s nímž se nikdy zcela nerozešel, s nímž se však později bolestně vyrovnával. Jeho otec, stavební inženýr, za války cestoval po stavbách v Rusku a rodina cestovala s ním. V letech 1929–1934 studoval práva na Vilenské univerzitě a roku 1931 navštívil Paříž, kde ho jeho strýc uvedl do četby švédského mystika E. Swedenborga. V tomtéž roce spoluzaložil „katastrofický“ avantgardní časopis Žagary. Po promoci a ročním stipedijním pobytu v Paříži působil v polském rozhlase ve Vilniusu, ve Varšavě a jako válečný zpravodaj v Rumunsku. Roku 1940 se vrátil do Vilniusu a přijal litevské občanství, ale po sovětské okupaci Litvy v červnu odjel do Varšavy, kde pracoval v knihovně. Po porážce Varšavského povstání roku 1944 se přestěhoval do Krakova. Vždycky se považoval za občana Polsko-litevské unie a byl hrdý na mnohonárodnostní charakter tohoto soustátí, což mu někteří polští nacionalisté vytýkali. Po druhé světové válce Miłosz podporoval nový režim, protože soudil, že má povinnost se podílet na budování nového společenského a politického řádu. Působil v USA a v Paříži jako polský kulturní atašé, byl však vůči režimu stále skeptičtější. Koncem roku 1950 při návštěvě Varšavy mu policie odebrala pas, ale na nátlak významných osobností mohl v únoru 1951 odjet do Paříže, kde dostal politický azyl. Část polské emigrace ho přesto dlouho odmítala. Roku 1953 poprvé vyšla jeho Zotročená mysl, v níž na čtyřech anonymních postavách ukázal, čím stalinismus přitahuje spisovatele. Kniha měla velký úspěch a byla přeložena do mnoha jazyků. Od roku 1960 přednášel polskou literaturu a slovanské jazyky na Kalifornské univerzitě v Berkeley a roku 1970 ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem