Raymond Queneau
Svatý Bimbas : román

1967 | Nakladatelství Mladá fronta

Fantastický román francouzského autora, surrealisty, generačního druha Bretona, Sartra a Aragona. Příběh o malém, nejspíše francouzském městečku, v němž se konají každý rok jakési podivné folkloristické slavnosti, při nichž se rozbíjí nádobí. Na pozadí tohoto fantastického dění, přecházejícího do tzv. „černého humoru“,… řeší se otázka ceny a smyslu lidského života; je formulována jako protiklad života „měkkýšovitého“ a života „lidského“, tj. života klidného, pohodlného, avšak prázdného na jedné straně a života činorodého, přitom plného rizika, avšak plného na straně druhé. Fantastický román francouzského autora, surrealisty, generačního druha Bretona, Sartra a Aragona. Příběh o malém, nejspíše francouzském městečku, v němž se konají každý rok jakési podivné folkloristic…ké slavnosti, při nichž se rozbíjí nádobí. Na pozadí tohoto fantastického dění, přecházejícího do tzv. „černého humoru“, řeší se otázka ceny a smyslu lidského života; je formulována jako protiklad života „měkkýšovitého“ a života „lidského“, tj. života klidného, pohodlného, avšak prázdného na jedné straně a života činorodého, přitom plného rizika, avšak plného na straně druhé.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	209
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jarmila Fialová
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 8. 2025 11:43
Číslo položky:	1355904

O autorovi

Raymond Queneau

Raymond Queneau byl francouzský prozaik, básník a matematik. Vystudoval Sorbonnu, poté se stal zaměstnancem vydavatelství. Roku 1924 vstoupil do surrealistické skupiny. Roku 1929 se dostal do konfliktu s André Bretonem, po němž surrealistické hnutí opustil. V roce 1960 byl spolu s Françoisem Le Lionnaisem zakladatelem skupiny Oulipo. Nejprve byl ovlivněn surrealismem, člen skupiny Oulipo. Se surrealismem se poměrně brzy rozešel a věnoval se psaní tzv. experimentálních děl, kde spojoval racionalismus s fantazií. V jeho dílech se objevuje existencialistická skepse, pocit odcizení, tento vliv se mísí s jeho osobitým humorem a parodií. Často používal hovorovou formu jazyka, objevuje se u něj i fonetický přepis. Svůj první román – Svízel – zamýšlel jako překlad Descartových meditací do „novofrancouzštiny“, tedy do hovorového jazyka. Od tohoto záměru nakonec upustil. Queneauovo dílo existuje rovněž v souborném vydání Encyclopédie de la Pléiade :

Více od autora