Mihailo Lalić
Svatba

1957 | Nakladatelství Naše vojsko

Román z bouřlivých událostí v Černé Hoře v roce 1943. Líčí údobí čtvrté a páté fašistické ofensivy proti partyzánským oddílům vedeným komunisty. Dramatický spád událostí odhaluje morální úpadek i třídní podklad „četnického hnutí“ podporovaného fašistickou Italií, Anglií, posléze pak hitlerovskými armádami. Román z bouřlivých událostí v Černé Hoře v roce 1943. Líčí údobí čtvrté a páté fašistické ofensivy proti partyzánským oddílům vedeným komunisty. Dramatický spád událostí odhaluje morální úpadek i tříd…ní podklad „četnického hnutí“ podporovaného fašistickou Italií, Anglií, posléze pak hitlerovskými armádami.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	261
Jazyk:	česky
Překladatel:	Anna Urbanová
Edice:	63. svazek ed. 63. svazek ed. Knižnice vojenských příběhů
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 1. 2025 11:36
Číslo položky:	1112496

O autorovi

Mihailo Lalić

Mihailo Lalić byl srbsky spisovatel. Řadí se k mnohým autorům bývalé Jugoslávie, kteří si prošli národněosvobozeneckým bojem a své zkušenosti z něj zpracovali literárně. Černá Hora, ze které autor pocházel, byla během druhé světové války okupována Itálií. Lalić sepsal četné povídky, které v poválečných letech vycházely ve sbírkách. Mezi takové se řadí například Stezky svobody , Průzkumný oddíl , První sníh a další. Ve svých dílech Lalić rozebírá velký tlak na jednotlivé bojovníky, vedoucí k různým krizím; jak psychologickým, tak morálním. Rovněž také poukazuje na staré spory, které díky neklidné době vynikají na povrch. Důsledněji toto téma rozvinul hlavně ve své románové tvorbě, která logicky následovala později. V 50. a 60. letech tak byla sepsána významná díla, mezi které patří například Svatba , Štvanice , Zlé jaro , Válečné štěstí a Nad hlavou jen stromy . Za poslední dva uvedené romány získal Lalić literární ocenění; konkrétně cenu NIN za Válečné štěstí a za Lelejsku goru Njegošovu cenu. Některá Lalićova díla byla také během 60. a 70. let převedena do filmové podoby. V pozdějších letech byl zvolen za čestného člena Srbské i Černohorské akademie věd. Většinu života strávil v Herceg Novém a v Bělehradě, kde také na konci roku 1992 zemřel.

Více od autora