Ignát Herrmann
Švanda dudák - 1929, ročník XXXIX.

1929 | Nakladatelství F. Topič

Švanda Dudák je časopis, který vycházel na konci 19. stol. a počátku 20. století autor zde otiskoval karikatury, vtipy, povídky a jiné čtení doplněné černobílými ilustracemi. je to vlastně oddychové čtení počátku minulého století. Švanda Dudák je časopis, který vycházel na konci 19. stol. a počátku 20. století autor zde otiskoval karikatury, vtipy, povídky a jiné čtení doplněné černobílými ilustracemi. je to vlastně oddychové č…tení počátku minulého století.

Stav

mírně zašlé desky, razítko soukr. knihovny, jinak dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	384
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 12. 2018 18:14
Číslo položky:	48088

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora