Hodnocení knihy

Súchovská republika : kronika mládí

Otakar Bystřina

Moravské kolo spisovatelů | 1926

Kategorie:

Biografie, memoáry a korespondence 10344x

Štítky:

399 Kč

Stav:	Dobrý
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná, převazba
Počet stran:	255, [iii]
Jazyky:	česky
Edice:	25. svazek ed. Edice Obzinových tisků 3x, Spisy O. Bystřiny 1x
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	čt 23. března 2023 14:12
Číslo položky:	524063

Popis
Komentáře

V roce 1882 se kolem učitelského místa Matúše Béni na Súchově seskupila skupina mladých lidí, vytvořili skupinu svobodných, svébytných kulturních nadšenců působící sběratelsky, literárně a buditelsky. Jejich zásluhou se Horňácko stalo místem, kam přijížděli poznat způsob života prostých lidí malíři, spisovatelé, hudebníci i sochaři. Objevili prostřednictvím národopisu opomíjený kout naší krásné země.

Komentáře ke knize

Otakar Bystřina 10x

Otakar Bystřina, vlastním jménem Ferdinand Dostál byl český spisovatel píšící humoristické povídky z Hané a ze Slovácka. Narodil se jako pátý syn hostinského. V letech 1871 až 1878 studoval na gymnáziu v Olomouci, odkud byl pro výtržnost se strážníkem vyloučen, takže maturitu složil roku 1879 v Chrudimi. Po roční vojenské službě začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, které dokončil roku 1885 . Již na střední škole a potom při studiu práv se sám živil a zdrojem jeho příjmů mu také byly honoráře za básně a vesnické obrázky, které publikoval v různých časopisech . Po dokončení studia pracoval jako advokátní koncipient v Plumlově, Prostějově, Vyškově a v Brně, od roku 1893 působil jako advokát v Novém Jičíně a v letech 1921 až 1926 v Brně. Byl členem a funkcionářem Moravského kola spisovatelů . Z Brna se odstěhoval do Starých Hamrů na chalupu, kterou si roku 1920 koupil společně s Petrem Bezručem, svým důvěrným přítelem. Roku 1927 si však opět otevřel advokátní kancelář v Novém Jičíně. Zemřel roku 1931 při dovolené na Ostravici. Jeho paměti, které diktoval Františkovi Kožíkovi, tak zůstaly torzem. Bystřinův humor je jadrným humorem starých vesnických mudrlantů. Je vlídný a zřídka kdy přechází do satiry. Hovory postav jsou vedeny v nářečí. Důrazem na zdravý selský rozum navázal Bystřina na tradici lidového vypravěčství