Soňa Červená
Stýskání zakázáno : kousek mého divadelního děje-spisu a země-spisu

2019 | Nakladatelství Academia

Komorní pěvkyně Soňa Červená, česká mezzosopranistka, zahájila svou profesionální operní dráhu po zkušenosti z Osvobozeného divadla v operním angažmá v Brně, odkud po sedmi letech přešla do Berlína. V nejvýznamnějším, tehdy východoněmeckém operním divadle vytvořila role, které jí otevřely cestu na prestižní světové scé…ny západní Evropy i Spojených států amerických. K její strhující Carmen tvořily vynikající protějšek role francouzského, německého a italského repertoáru i německé barokní opery, zvláště pak opery dvacátého století – Janáčka, Berga, Stravinského, Prokofjeva, Hindemitha, Nona, Ligetiho, Henzeho, Brittena. Spolupracovala s vynikajícími režiséry a dirigenty a sama stanula mezi světovou pěveckou elitou. Byla protagonistkou avantgardních divadelních inscenací šedesátých až osmdesátých let, nastudovala a provedla obdivuhodně rozsáhlý koncertní repertoár písňový, kantátový a oratorní. Její umělecké působení bylo dvakrát oceněno titulem komorní pěvkyně .
Paměti komorní pěvkyně Soni Červené Stýskání zakázáno vyšly původně po jejím návratu z emigrace v letech 1999–2006 ve třech českých a jednom německém vydání. V přepracované a doplněné podobě nyní tuto knihu vydává Nakladatelství Academia jako první díl pamětí, na který obsahově navazuje kniha Stýskání zažehnáno, poprvé vydaná Nakladatelstvím Academia v edici Paměť v roce 2017. Komorní pěvkyně Soňa Červená, česká mezzosopranistka, zahájila svou profesionální operní dráhu po zkušenosti z Osvobozeného divadla v operním angažmá v Brně, odkud po sedmi letech přešla do Berlína. V… nejvýznamnějším, tehdy východoněmeckém operním divadle vytvořila role, které jí otevřely cestu na prestižní světové scény západní Evropy i Spojených států amerických. K její strhující Carmen tvořily vynikající protějšek role francouzského, německého a italského repertoáru i německé barokní opery, zvláště pak opery dvacátého století – Janáčka, Berga, Stravinského, Prokofjeva, Hindemitha, Nona, Ligetiho, Henzeho, Brittena. Spolupracovala s vynikajícími režiséry a dirigenty a sama stanula mezi světovou pěveckou elitou. Byla protagonistkou avantgardních divadelních inscenací šedesátých až osmdesátých let, nastudovala a provedla obdivuhodně rozsáhlý koncertní repertoár písňový, kantátový a oratorní. Její umělecké působení bylo dvakrát oceněno titulem komorní pěvkyně .
Paměti komorní pěvkyně Soni Červené Stýskání zakázáno vyšly původně po jejím návratu z emigrace v letech 1999–2006 ve třech českých a jednom německém vydání. V přepracované a doplněné podobě nyní tuto knihu vydává Nakladatelství Academia jako první díl pamětí, na který obsahově navazuje kniha Stýskání zažehnáno, poprvé vydaná Nakladatelstvím Academia v edici Paměť v roce 2017.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	430
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020029524
ISBN:	9788020029522
Edice:	108. svazek ed. 108. svazek ed. Paměť
Vydání:	Přepracované a doplněné 4. vydání, v nakladatelství Academia první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 8. 2025 15:5
Číslo položky:	1345722

O autorovi

Soňa Červená

Soňa Červená je česká herečka a operní pěvkyně, mezzosopranistka a altistka, dcera známého českého spisovatele a kabaretiéra Jiřího Červeného a Žofie rozené Bergerové, později podruhé provdané Veselíkové ; je pravnučka známého královéhradeckého výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václava Františka Červeného. Rodiče se brzy rozvedli, druhý matčin manžel zemřel v roce 1938 a Soňa Červená se později musela vypořádat s odloučením od obou biologických rodičů, protože byli vězněni v koncentračních táborech; o nezletilou dívku se starali němečtí opatrovníci. Bavila ji jízda na koni a krasobruslení, v uměleckých sklonech měla podporu především od otce. Ve 40. letech byla tři roky šťastně provdána za Františka Slabého, majitele továrny na výrobu čokolády. Ten se po nátlaku StB rozhodl pro emigraci, ke které jeho manželka kvůli matce a smlouvám v divadle odmítla připojit. O jeho dalším životě či smrti nezískala žádné informace a byla neustále pronásledována StB, proto se s ním nechala v jeho nepřítomnosti rozvést. Za ironické se dá považovat, že v pražském bytě, kde bydlela, byl vybudován archiv StB. První divadelní zkušenosti získala v muzikálu Divotvorný hrnec. Hrála rovněž ve filmu, například v komedii Poslední mohykán . Následně se rozhodla věnovat opeře, v letech 1952–1958 působila ve Státním divadle v Brně. Poté v roce 1958 přešla do Berlína, do opery Unter den Linden. Zde zpívala role v operách Claudia Monteverdiho, Georga Friedricha Händela a Christopha Willibalda Glucka. Za tyto role obdržela poprvé v roce 1961 čestný titul „komorní pěvkyně“ . Famózní úspěch jí přinesla role Carmen v inscenaci dirigenta Herberta Kegela. Toto provedení bylo v roce 1960 úspěšně nahráno na gramofonové desky. Roli Carmen pak zpívala na nejpřednějších světových scénách 156krát. V této době se ji ke spolupráci marně a bezvýsledně snažila získat východoněmecká Stasi i českosl...

Více od autora