Alexander Matuška
Štúrovci

1948 | Nakladatelství Pravda

Nemusíme si hľadať predkov, máme ich predovšetkým v štúrovcoch, ktorých vystúpenie značí zárodok našej národnej kryštalizácie. Treba len aby sme ich vo svojich mysliach dosadili na miesto, ktoré im patrí... Nemusíme si hľadať predkov, máme ich predovšetkým v štúrovcoch, ktorých vystúpenie značí zárodok našej národnej kryštalizácie. Treba len aby sme ich vo svojich mysliach dosadili na miesto, ktoré im pa…trí...

Stav

Dobrý

zašlé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	volná brož
Počet stran:	36
Jazyk:	slovensky
Vydání:	[1. vyd.]
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	17. 1. 2024 8:52
Číslo položky:	733710

O autorovi

Alexander Matuška

Alexander Matuška byl slovenský a československý literární vědec, literární kritik a bezpartijní politik, poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na přelomu 60. a 70. let. Jeho otec byl hospodářským úředníkem na statku v rodné obci. Ve věku 10 let přesídlil s rodiči do Banské Bystrice. Maturoval na tamním gymnáziu Andreje Sládkoviče a v letech 1928-1935 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval klasickou filologii, filozofii, francouzštinu a „československý“ jazyk. Během studií ho ovlivnil František Xaver Šalda a jeho kritický styl. Angažoval se ve studentském spolku Detvan a založil generační skuponu R 10. Publikoval v tisku. Působil pak jako středoškolský učitel na Slovensku. V roce 1944 se zapojil do Slovenského národního povstání . Po válce přesídlil do Bratislavy. V letech 1945-1947 pracoval na pověřenectví informací, v letech 1947-1948 byl redaktorem listu Národná obroda. V období let 1948-1951 působil jako lektor francouzské literatury v nakladatelství Pravda, v letech 1951-1952 pracoval na pověřenectví školství a v letech 1955-1958 byl šéfredaktorem Slovenských pohľadov. Do své smrti působil jako vědecký pracovník Ústavu slovenské literatury při Slovenské akademii věd. Šlo zakladatele a tvůrce moderní slovenské esejistiky. V esejistických studiích společenského, estetického a literárního zaměření kladl vysoká umělecká kritéria na domácí i zahraniční tvorbu. Psal eseje např. o A. Sládkovičovi, J. Kráľovi, Jánu Bottovi či Pavlu Országu Hviezdoslavovi. V kritikách vyjadřoval porozumění jak pro moderní literární proudy tak i pro klasickou literární tvorbu . Vytvořil rovněž monografii o Karlu Čapkovi Človek proti skaze, o R. Jašíkovi a J. C. Hronském. V roce 1969 obdržel titul národní u...

Více od autora