Alja Rachmanova
Studenti, láska, Čeka a smrt (Deníky 1916 – 1920)

Alja Rachmanova

Alja Rachmanova , 1898 Kasli, Ruské impérium – 1991 Ettenhausen, Švýcarsko) byla ruská spisovatelka pocházející z ruské šlechtické rodiny. Byla představitelkou první vlny ruských exilových autorů kteří opoutěli Rusko po bolševickém převratu. Narodila se do rodiny lékaře v uralském městečku Kasli nedaleko Jekatěrinburgu, kde i strávila dětství a mládí a vystudovala gymnázium. Byla výraznou představitelkou první vlny ruských exilových autorů, svoji první knihu Studenti, láska, Čeka a smrt, která se později stala jedním z nejautentičtějších svědectví o rudém bolševickém teroru si začala psát v předvečer občanské války a bolševického převratu. Bolševická revoluce a následný rudý teror po roce 1917 ji přinutil i s její rodinou k útěku na Sibiř. Zde se provdala za rakouského válečného zajatce A. von Hoyera, avšak krátce po svatbě byli novomanželé donuceni opustit Sovětské Rusko. Po své emigraci publikovala i v němčině. S manželem a synem se usadili ve Vídni, počátkem třicátých let se následně odstěhovali do Salzburgu. Zde ještě před druhou světovou válkou pod pseudonymem Alja Rachmanovová vydává své deníky ve kterých popsala popravy, domovní prohlídky, chaos, vraždu carské rodiny a exodus ruské inteligence. Vycházejí ve třech svazcích: Studenti, láska, Čeka a smrt , Manželství v rudé bouřce a Mlékařka v Ottakringu, které jsou následně přeloženy do více než dvaceti jazyků. Na konci druhé světové války potkává manžele tragédie v podobě zbytečné smrti jejich jediného syna a v témže roce 1945, ve kterém je potkala tato osobní tragédie, musejí s manželem znovu prchat před postupující Rudou armádou, tentokrát do Švýcarska, které se tak stává jejich finálním domovem. Tesně po druhé světové válce vydává knihu Jurka, jednu z mnoha, která popisuje okolnosti smrti jediného dítěte manželů. Za svého života vydává ještě román Továrna na nového člověka a životopisy různý...