Vojtěch Kyncl
Stroje na smrt : plynové vozy a nacistická technologie konečného řešení

2014 | Nakladatelství Epocha

EDICE TRAUMATA VÁLKY, jejíž první svazek Vám právě nabízíme, představuje nové pohledy na vojenské konflikty, jejichž traumatizující dopad lze sledovat i desítky let po jejich ukončení. Příběhy obětí, svědků a zločinců zrcadlí hluboké společenské otřesy, které zejména Evropě přinesla válka. Odborně pojaté publikace se z…abývají také každodenním životem „malých“ jednotlivců stižených válkou, a to na pozadí přelomových událostí starého kontinentu. Prvé pokusy s hromadným usmrcením lidí za pomocí pojízdných plynových komor uskutečnili nacisté v roce 1939. Nejprve umírali duševně a mentálně postižení Němci a Rakušané, uprostřed války už byly vybíjeny celé tábory sovětských zajatců a civilistů. Plynové vozy se staly vrcholem mobility a efektivnosti nacistického vyhlazovacího systému. Statisíce lidí byly zavražděny v polském Chelmnu, běloruském Malém Trostinci či srbském Bělehradě, aniž by se jich musela dotknout ruka vrahova. Organizované smrti neunikly ani lidické děti, tisíce československých Židů, nebo stovky pacientů psychiatrické léčebny v Dobřanech u Plzně. Zvrácená tvořivost technologů konečného řešení fascinuje svojí jednoduchostí a chladnokrevnou účinností. Mnohé ze spáchaných zločinů se naplno vyjevilo až po desetiletích, během soudních procesů s dopadenými pachateli, kteří ale až příliš často unikli zaslouženému trestu. . EDICE TRAUMATA VÁLKY, jejíž první svazek Vám právě nabízíme, představuje nové pohledy na vojenské konflikty, jejichž traumatizující dopad lze sledovat i desítky let po jejich ukončení. Příběhy obětí, …svědků a zločinců zrcadlí hluboké společenské otřesy, které zejména Evropě přinesla válka. Odborně pojaté publikace se zabývají také každodenním životem „malých“ jednotlivců stižených válkou, a to na pozadí přelomových událostí starého kontinentu. Prvé pokusy s hromadným usmrcením lidí za pomocí pojízdných plynových komor uskutečnili nacisté v roce 1939. Nejprve umírali duševně a mentálně postižení Němci a Rakušané, uprostřed války už byly vybíjeny celé tábory sovětských zajatců a civilistů. Plynové vozy se staly vrcholem mobility a efektivnosti nacistického vyhlazovacího systému. Statisíce lidí byly zavražděny v polském Chelmnu, běloruském Malém Trostinci či srbském Bělehradě, aniž by se jich musela dotknout ruka vrahova. Organizované smrti neunikly ani lidické děti, tisíce československých Židů, nebo stovky pacientů psychiatrické léčebny v Dobřanech u Plzně. Zvrácená tvořivost technologů konečného řešení fascinuje svojí jednoduchostí a chladnokrevnou účinností. Mnohé ze spáchaných zločinů se naplno vyjevilo až po desetiletích, během soudních procesů s dopadenými pachateli, kteří ale až příliš často unikli zaslouženému trestu. .

Vyberte kus

Stav

Nová

bez obálky

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 31. 3. 2026

	Stav Nová bez obálky	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 31. 3. 2026	~~299 Kč~~ 269 Kč
	Stav Velmi dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop	~~169 Kč~~ 149 Kč

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	302
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074252221
ISBN:	9788074252228
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Traumata války
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 3. 2026 0:18
Číslo položky:	1669693

O autorovi

Vojtěch Kyncl

Vojtěch Kyncl je český historik se zaměřením na dějiny 20. století. V letech 2002–2007 vystudoval obory germanistika/historie na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde také v roce 2008 obhájil rigorózní práci Ležáky. Obyčejná vesnice, Silver A a pardubické gestapo v zrcadle heydrichiády. Současně začal studovat na Filozofické fakultě JČU doktorát, který ukončil roku 2011 na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice obhajobou disertační práce Nacistický teror druhého stanného práva. Zúčastnil se též studijnícha stipendijních pobytů v Jeně, Berlíně, Pasově, Dublinu a Torontu. V současné době působí v Historickém ústavu Akademie věd ČR jako vědecký pracovník v oddělení 20. století, vyučuje též na několika fakultách Univerzity Karlovy. Badatelsky se zaměřuje na dějiny nacismu, druhou světovou válku i na poválečné dopady nacistické doby. Za svoji práci získal řadu ocenění – v roce 2013 získal prémii Otto Wichterleho AV ČR a tentýž rok obdržel za knihu Bez výčitek Cenu Akademie věd a Cenu Josefa Pekaře. Monografie Lidice. Zrození symbolu byla vybrána do celonárodního hodnocení výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pilíř II, jako excelentní výsledek Historického ústavu AV ČR za léta 2011–2015. Roku 2015 publikoval v knize Lidice. Zrození symbolu zjištění, že v seznamu lidických obětí chybí jméno židovské dívky Štěpánky Mikešové, kterou měla podle poválečného hlášení udat Alžběta Doležalová, jedna z přeživších lidických žen. S odstupem několika let tato zjištění vyvolala kauzu, kdy se po reportáži ČT V předvečer tragédie proti historickým zjištěním ohradila lidická pobočka Českého svazu bojovníků za svobodu, prezentovaná Janou Bobošíkovou, a starostka Lidic Veronika Kellerová. Vzniklý spor nakonec vedl k rezignaci tehdejší ředitelky Památníku Lidice Martiny Lehmannové. Postavila se za ni významná část zaměstnanců památníku, která spolu s Lehmann...

Více od autora