Miroslav Zikmund: Století Miroslava Zikmunda

Miroslav Zikmund, Petr Horký, Vladimír Kroc, Miroslav Náplava
Století Miroslava Zikmunda

2017 | Nakladatelství Jota

Bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět
Tato kniha není životopisem Miroslava Zikmunda. Je to pozvánka do světa pověstného archivu. Je to posezení u stolu s Miroslavem Zikmundem. Nalejete si hlteček slivovice do kameniny anebo sklenku těžšího, plnějšího červeného vína, takhle to děláváme… my. Můžeme vás ujistit, že za každým příběhem se kromě jiného skrývá i konkrétní debata, kterou jsme vedli a která uváděla témata v souvislosti. Je to vstupenka do lunaparku jménem život , kde si sednete tu na horskou dráhu, tu do domu hrůzy, jindy vás odnese tobogán jménem náhoda. Půjdete s námi po stopách vzniku filmu Století Miroslava Zikmunda, po stopách života Miroslava Zikmunda a tím i po mezních situacích celé naší republiky. Jak Miroslav Zikmund říká: „Byl jsem zplozen ještě za Rakouska-Uherska a narodil se do prvních dnů republiky. Proto ji celý život považuji za svého o krapátek staršího bráchu.“

Kniha obsahuje dosud nepublikované informace, včetně úryvků z prvního, nikdy nevydaného cestopisu, dobové fotografie a ilustrace Elišky Chytkové.

Ukázka z knihy
© Století Miroslava Zikmunda, Nakladatelství JOTA, 2017
Se starým místním zřízencem jsme v Pérádéniji našli přesně ten stejný strom a já se na to místo, mezi stejné, nepatrně povyrostlé ploutve znovu posadil. A tehdy to na mne padlo. Jak ten mohutný strom pluje časem jako velryba, jeho silné deskové kořeny jsou jako ploutve, které kormidlují cestu dlouhými věky. A popluje tak majestátně dál, až ani já, ani moji přátelé na tomto světě nebudeme.
Vidíte, mezitím jsem s jedním z těch „vnuků“ udělal výbor z celého knižního díla, co jsme s Jurkou napsali, a s druhým natočil film o celém mém životě. Táhne mi na stovku a před pár dny jsme se s mojí Marií vrátili z dovolené v Maďarsku, Rakousku a Německu. Mám plnou hlavu plánů, co ještě chci, co potřebuji udělat. Je spousta věcí, kterým chci přijít na kloub, je mnoho toho, na co si chci udělat názor sám. Jako tehdy, když jsem chtěl jet, kam nejdál to půjde.

Miroslav Zikmund
Asi by bylo pěkné, kdybych řekl, že v tom vězela už odmalička moje touha cestovat. Vůbec ne. V přání dojet co nejdál byla spíš zvídavost a snaha vidět víc, vědět to, co ostatní nevědí. Tento rys – vědět, jak se věci doopravdy mají – mne provází celý život.

Jurko, pokud jde o termíny odevzdání rukopisu: ještě nikdy jsme žádný nesplnili, Afrikou počínaje. Ne proto, že bychom byli k termínům přistupovali neodpovědně, ale prostě proto, že jakýkoli termín se vždycky snáz vysloví, než se kniha napíše. Myslím, že taky ještě žádný spisovatel nikdy neodevzdal rukopis v termínu. Protože na každém se dá pracovat do nekonečna, taky když už je vytištěn.

Byl jsem zvědavec, hnalo mne, že jsem chtěl vidět, co neviděli druzí. Proto jsem svého času chtěl být například komorním stenografem. Říkal jsem si, když budu umět těsnopis, udělám zkoušky, bude ze mne zapisovatel, který bude sedět v parlamentu a dozví se spousty věcí dřív, než to budou lidi číst v novinách.

Miroslav Zikmund
Spolu s Jiřím Hanzelkou přespali na Cheopsově pyramidě, filmovali zrození sopky, projeli Núbijskou poušť, žili s ekvádorskými lovci lebek. Procestovali 112 zemí a teritorií celé planety, zdokumentovali svět. Pobývali v Africe, když zanikal koloniální systém, vynesli vlajku na Kilimandžáro, v konžském pralese navštívili Pygmeje. V legendární Tatře 87 urazili 111 000 kilometrů, vrátili se do komunisty zadrátované vlasti. Cestou po Asii a Oceánii zažili rovníkový „Neptunův křest“, hovořili s prezidenty, s Gagarinem i Hillarym, jako první projeli napříč Sovětským svazem, posunuli hranice možného. V roce 1968 odmítli okupaci i nastupující normalizační režim, na dvacet let se pak stali politicky nežádoucími osobami. Natočili 4 celovečerní a 147 dokumentárních filmů, napsali 700 rozhlasových a 300 novinových reportáží, prodali 6,5 milionu knih, jejich publikace patří mezi klenoty českého cestopisu. Působivou bilanci Zikmundových aktivit rozšiřuje precizně vedený archiv, který tak zařazuje příběh jednoho muže do souvislostí téměř posledních sta let a do osudu historie celé naší republiky. Obdivuhodný příběh této osobnosti inspiruje už několikátou generaci.

Petr Horký
Režisér, spisovatel, producent, cestovatel. Od roku 1994 působil jako moderátor a později režisér v České televizi. Zakladatel producentské společnosti Piranha Film, spolupořadatel cestopisných přehlídek filmů s řadou besed WorldFilm a Neznámá Země, režisér asi 80 dokumentárních filmů. Za celovečerní dokument Století Miroslava Zikmunda byl nominován na Českého lva, tento titul se stal v roce 2014 nejnavštěvovanějším dokumentem v českých kinech. Pro ČT moderoval přes 1 500 živě vysílaných pořadů i řadu předtáčených magazínů. Byl také moderátorem oficiálního setkání 28 evropských prezidentů.

Je autorem a spoluautorem devíti knih , z toho dvou bestsellerů a bezpočtu novinových článků. Století Miroslava Zikmunda je jeho desátým titulem. Je nositelem řady filmových ocenění a dvojnásobným držitelem literární Ceny Egona Erwina Kische.

Natáčel na vybuchující sopce Merapi, s velkým bílým a s tygřími žraloky bez jakékoli bariéry. Na Maledivách objevil vraky starých lodí, došel na severní pól i pól chladu – nejchladnější obydlené místo světa, na lyžích přešel Grónsko, uskutečnil první zimní přechod mongolského jezera Khovsghol. Natáčel s osobnostmi jako Edmund Hillary, Thor Heyerdahl, Reinhold Messner, Arthur C. Clarke, Erich von Däniken, s posledním mužem na Měsíci Eugenem Cernanem i s kapitánem mise Apollo XIII Jimem Lovellem.

Miroslav Náplava
Spisovatel, editor a režisér cestopisných dokumentů. Účastník a organizátor řady expedic např. Olgoj chorchoj nebo Tajné vraky na Maledivách. Milovník cestování, kávy, hor, říční plavby, hudby a poezie. Často prohlašuje: „V mém věku už není čas být nešťastný.“
Společně s Petrem Horkým napsal pět knih – Dvě cesty za archeologií, Sloni žijí do sta let , bestseller Cuba Libre , Honba za obřím červem a Albánie. Kráska se špatnou pověstí. Do tisku je připraveno třetí vydání knihy Plavby „sebevrahů“, o objevných plavbách na vorech, včetně plaveb českého skladatele a trampa Eduarda Ingriše. Náplava se také podílel na záchraně Ingrišova archivu v USA.

Je editorem dvousvazkového výboru z díla cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, Legenda H+Z, Legenda Z+H. Fenomén českého cestopisu. Několik let systematicky pracuje na travelpunkovém pojednání o renesančním cestovateli Kryštofu Harantovi. Publikoval mnoho cestopisných reportáží v magazínech Lidé a země, Koktejl, National Geographic Česko aj. Od roku 2012 je šéfredaktorem interaktivního magazínu Srdcaři.cz.
Jako režisér pracoval na řadě dokumentů, např. Annapurna. 13. osmitisícovka Radka Jaroše , Baťův kanál. Vzkříšení snu , pozitivní seriál o inspirativních lidech Srdcaři , během tří let v zemích jižní Afriky vznikl dokument Srdcaři v Africe aj. K celovečernímu dokumentu Petra Horkého Století Miroslava Zikmunda natočil film o filmu a v posledních třech let pracoval na vzniku této publikace.

Vladimír Kroc
Vzděláním ekonom zahraničního obchodu, duší rozhlasák a srdcem rockový bubeník. Už na VŠE založil na jarovských kolejích studentský rozhlas. A mikrofonu zůstal věrný. Zejména v Českém rozhlase. Moderuje zpravodajství a publicistiku na Radiožurnálu a Českém rozhlase Plus, spolupracuje s Dvojkou. Kromě jiného uváděl patnáct let cestovatelský týdeník Světem křížem krážem, desátým rokem provází posluchače Zápisníkem zahraničních zpravodajů.
Působil v České televizi ve Studiu 6, v televizích TV3 a Z1. Pro ČT natočil dvě autorské série Postřehů odjinud – z Austrálie a Nového Zélandu. Právě tyto země si zamiloval, z pěti knih, které napsal, byly dvě věnovány protinožcům: Jižním křížem krážem a Orion hlavou dolů.
S Miroslavem Zikmundem se seznámil při natáčení pořadu O kom se mluví k vyznamenání dvojice H+Z prezidentem Václavem Havlem v říjnu 1999. Následovaly desítky dalších rozhovorů, některé z nich vyšly na zvukovém nosiči Životem křížem krážem.
Mezi jeho koníčky patří aktivní muzika, přístrojové potápění a parašutismus.
Bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět
Tato kniha není životopisem Miroslava Zikmunda. Je to pozvánka do světa pověstného archivu. Je to posezení u stolu s Miroslavem …Zikmundem. Nalejete si hlteček slivovice do kameniny anebo sklenku těžšího, plnějšího červeného vína, takhle to děláváme my. Můžeme vás ujistit, že za každým příběhem se kromě jiného skrývá i konkrétní debata, kterou jsme vedli a která uváděla témata v souvislosti. Je to vstupenka do lunaparku jménem život , kde si sednete tu na horskou dráhu, tu do domu hrůzy, jindy vás odnese tobogán jménem náhoda. Půjdete s námi po stopách vzniku filmu Století Miroslava Zikmunda, po stopách života Miroslava Zikmunda a tím i po mezních situacích celé naší republiky. Jak Miroslav Zikmund říká: „Byl jsem zplozen ještě za Rakouska-Uherska a narodil se do prvních dnů republiky. Proto ji celý život považuji za svého o krapátek staršího bráchu.“

Kniha obsahuje dosud nepublikované informace, včetně úryvků z prvního, nikdy nevydaného cestopisu, dobové fotografie a ilustrace Elišky Chytkové.

Ukázka z knihy
© Století Miroslava Zikmunda, Nakladatelství JOTA, 2017
Se starým místním zřízencem jsme v Pérádéniji našli přesně ten stejný strom a já se na to místo, mezi stejné, nepatrně povyrostlé ploutve znovu posadil. A tehdy to na mne padlo. Jak ten mohutný strom pluje časem jako velryba, jeho silné deskové kořeny jsou jako ploutve, které kormidlují cestu dlouhými věky. A popluje tak majestátně dál, až ani já, ani moji přátelé na tomto světě nebudeme.
Vidíte, mezitím jsem s jedním z těch „vnuků“ udělal výbor z celého knižního díla, co jsme s Jurkou napsali, a s druhým natočil film o celém mém životě. Táhne mi na stovku a před pár dny jsme se s mojí Marií vrátili z dovolené v Maďarsku, Rakousku a Německu. Mám plnou hlavu plánů, co ještě chci, co potřebuji udělat. Je spousta věcí, kterým chci přijít na kloub, je mnoho toho, na co si chci udělat názor sám. Jako tehdy, když jsem chtěl jet, kam nejdál to půjde.

Miroslav Zikmund
Asi by bylo pěkné, kdybych řekl, že v tom vězela už odmalička moje touha cestovat. Vůbec ne. V přání dojet co nejdál byla spíš zvídavost a snaha vidět víc, vědět to, co ostatní nevědí. Tento rys – vědět, jak se věci doopravdy mají – mne provází celý život.

Jurko, pokud jde o termíny odevzdání rukopisu: ještě nikdy jsme žádný nesplnili, Afrikou počínaje. Ne proto, že bychom byli k termínům přistupovali neodpovědně, ale prostě proto, že jakýkoli termín se vždycky snáz vysloví, než se kniha napíše. Myslím, že taky ještě žádný spisovatel nikdy neodevzdal rukopis v termínu. Protože na každém se dá pracovat do nekonečna, taky když už je vytištěn.

Byl jsem zvědavec, hnalo mne, že jsem chtěl vidět, co neviděli druzí. Proto jsem svého času chtěl být například komorním stenografem. Říkal jsem si, když budu umět těsnopis, udělám zkoušky, bude ze mne zapisovatel, který bude sedět v parlamentu a dozví se spousty věcí dřív, než to budou lidi číst v novinách.

Miroslav Zikmund
Spolu s Jiřím Hanzelkou přespali na Cheopsově pyramidě, filmovali zrození sopky, projeli Núbijskou poušť, žili s ekvádorskými lovci lebek. Procestovali 112 zemí a teritorií celé planety, zdokumentovali svět. Pobývali v Africe, když zanikal koloniální systém, vynesli vlajku na Kilimandžáro, v konžském pralese navštívili Pygmeje. V legendární Tatře 87 urazili 111 000 kilometrů, vrátili se do komunisty zadrátované vlasti. Cestou po Asii a Oceánii zažili rovníkový „Neptunův křest“, hovořili s prezidenty, s Gagarinem i Hillarym, jako první projeli napříč Sovětským svazem, posunuli hranice možného. V roce 1968 odmítli okupaci i nastupující normalizační režim, na dvacet let se pak stali politicky nežádoucími osobami. Natočili 4 celovečerní a 147 dokumentárních filmů, napsali 700 rozhlasových a 300 novinových reportáží, prodali 6,5 milionu knih, jejich publikace patří mezi klenoty českého cestopisu. Působivou bilanci Zikmundových aktivit rozšiřuje precizně vedený archiv, který tak zařazuje příběh jednoho muže do souvislostí téměř posledních sta let a do osudu historie celé naší republiky. Obdivuhodný příběh této osobnosti inspiruje už několikátou generaci.

Petr Horký
Režisér, spisovatel, producent, cestovatel. Od roku 1994 působil jako moderátor a později režisér v České televizi. Zakladatel producentské společnosti Piranha Film, spolupořadatel cestopisných přehlídek filmů s řadou besed WorldFilm a Neznámá Země, režisér asi 80 dokumentárních filmů. Za celovečerní dokument Století Miroslava Zikmunda byl nominován na Českého lva, tento titul se stal v roce 2014 nejnavštěvovanějším dokumentem v českých kinech. Pro ČT moderoval přes 1 500 živě vysílaných pořadů i řadu předtáčených magazínů. Byl také moderátorem oficiálního setkání 28 evropských prezidentů.

Je autorem a spoluautorem devíti knih , z toho dvou bestsellerů a bezpočtu novinových článků. Století Miroslava Zikmunda je jeho desátým titulem. Je nositelem řady filmových ocenění a dvojnásobným držitelem literární Ceny Egona Erwina Kische.

Natáčel na vybuchující sopce Merapi, s velkým bílým a s tygřími žraloky bez jakékoli bariéry. Na Maledivách objevil vraky starých lodí, došel na severní pól i pól chladu – nejchladnější obydlené místo světa, na lyžích přešel Grónsko, uskutečnil první zimní přechod mongolského jezera Khovsghol. Natáčel s osobnostmi jako Edmund Hillary, Thor Heyerdahl, Reinhold Messner, Arthur C. Clarke, Erich von Däniken, s posledním mužem na Měsíci Eugenem Cernanem i s kapitánem mise Apollo XIII Jimem Lovellem.

Miroslav Náplava
Spisovatel, editor a režisér cestopisných dokumentů. Účastník a organizátor řady expedic např. Olgoj chorchoj nebo Tajné vraky na Maledivách. Milovník cestování, kávy, hor, říční plavby, hudby a poezie. Často prohlašuje: „V mém věku už není čas být nešťastný.“
Společně s Petrem Horkým napsal pět knih – Dvě cesty za archeologií, Sloni žijí do sta let , bestseller Cuba Libre , Honba za obřím červem a Albánie. Kráska se špatnou pověstí. Do tisku je připraveno třetí vydání knihy Plavby „sebevrahů“, o objevných plavbách na vorech, včetně plaveb českého skladatele a trampa Eduarda Ingriše. Náplava se také podílel na záchraně Ingrišova archivu v USA.

Je editorem dvousvazkového výboru z díla cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, Legenda H+Z, Legenda Z+H. Fenomén českého cestopisu. Několik let systematicky pracuje na travelpunkovém pojednání o renesančním cestovateli Kryštofu Harantovi. Publikoval mnoho cestopisných reportáží v magazínech Lidé a země, Koktejl, National Geographic Česko aj. Od roku 2012 je šéfredaktorem interaktivního magazínu Srdcaři.cz.
Jako režisér pracoval na řadě dokumentů, např. Annapurna. 13. osmitisícovka Radka Jaroše , Baťův kanál. Vzkříšení snu , pozitivní seriál o inspirativních lidech Srdcaři , během tří let v zemích jižní Afriky vznikl dokument Srdcaři v Africe aj. K celovečernímu dokumentu Petra Horkého Století Miroslava Zikmunda natočil film o filmu a v posledních třech let pracoval na vzniku této publikace.

Vladimír Kroc
Vzděláním ekonom zahraničního obchodu, duší rozhlasák a srdcem rockový bubeník. Už na VŠE založil na jarovských kolejích studentský rozhlas. A mikrofonu zůstal věrný. Zejména v Českém rozhlase. Moderuje zpravodajství a publicistiku na Radiožurnálu a Českém rozhlase Plus, spolupracuje s Dvojkou. Kromě jiného uváděl patnáct let cestovatelský týdeník Světem křížem krážem, desátým rokem provází posluchače Zápisníkem zahraničních zpravodajů.
Působil v České televizi ve Studiu 6, v televizích TV3 a Z1. Pro ČT natočil dvě autorské série Postřehů odjinud – z Austrálie a Nového Zélandu. Právě tyto země si zamiloval, z pěti knih, které napsal, byly dvě věnovány protinožcům: Jižním křížem krážem a Orion hlavou dolů.
S Miroslavem Zikmundem se seznámil při natáčení pořadu O kom se mluví k vyznamenání dvojice H+Z prezidentem Václavem Havlem v říjnu 1999. Následovaly desítky dalších rozhovorů, některé z nich vyšly na zvukovém nosiči Životem křížem krážem.
Mezi jeho koníčky patří aktivní muzika, přístrojové potápění a parašutismus.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	429
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074627543
ISBN:	9788074627545
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	26. 5. 2025 8:18
Číslo položky:	1246710

O autorech

Miroslav Zikmund

Miroslav Zikmund je český cestovatel a spisovatel. Narodil se do rodiny strojvůdce Antonína Zikmunda a jeho manželky Magdaleny, rozené Voráčkové, v domě č. 31 v Úslavské ulici v Plzni, kde žili do roku 1927. Jeho dědeček Josef Zikmund byl řezník a hospodský ve Volduchách na Rokycansku. Svou první delší cestu podnikl asi v šestnácti letech s mladším bratrem Josefem a kamarádem Václavem na Podkarpatskou Rus, která byla v období první republiky součástí Československa. Po maturitě v roce 1938 začal studovat Vysokou obchodní školu. Protože na počátku druhé světové války němečtí okupanti uzavřeli české vysoké školy, mohl ji ukončit až v roce 1946. Na škole studoval s Jiřím Hanzelkou, který byl jeho partnerem na cestách i spoluautorem jejich knih. V letech 1947–1950 podnikl spolu s Jiřím Hanzelkou cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Celou tuto výpravu absolvovali společně vozem Tatra 87. Z této cesty bylo rozhlasem odvysíláno přes 700 reportáží. Na této cestě udělali velké množství fotografií a natočili množství filmového materiálu, jehož dokumentární cena je značná. Afrika byla tehdy pod nadvládou evropských koloniálních mocností. O komunistickém puči v Československu v únoru 1948 se dozvěděli v Belgickém Kongu, kde místní tisk věnoval události ve střední Evropě jen malou pozornost. V libyjské Syrtě měla po sabotáži jejich tatrovka havárii, v Egyptě přenocovali na vrcholu Cheopsovy pyramidy, v Tanganice vystoupali na vrchol Kilimandžára, v konžském pralese se setkali s Pygmeji, z Kapského Města se přeplavili lodí do Buenos Aires, v Riu de Janeiru na pláži Copacabana se Zikmund málem utopil při koupání v moři, v Ekvádoru, kde uvažovali o emigraci z Československa, se setkali s lovci lebek z kmene Šuárů. Podle Zikmunda byl svět v době jejich cesty do Afriky a Jižní Ameriky bezpečnější. Během africké cesty navštívili například Itálií ovládané Somálsko, které je na počátku 21. století zhrouceným státem nebezpečným pro cizince....

Více od autora

Petr Horký

Petr Horký je český režisér-dokumentarista, producent, spisovatel, moderátor, youtuber a cestovatel. V letech 1992–1996 vystudoval na brněnské Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity učitelství, obor občanská výchova a speciální pedagogika, kde získal magisterský titul. Následně vystudoval režii na FAMO v Písku. V současné době je doktorandem na FSV UK. Jako moderátor začínal v brněnském rockovém rádiu Hády a později v televizním studiu, kdy nejprve společně s Evou Brettschneiderovou-Machourkovou moderoval televizní soutěže pořad Oáza, pak dětskou soutěž Hip Hap Hop, dále pak soutěž Pyramida; moderoval ale i televizní pořady věnované folkové a country hudbě Aport a Řemen. V roce 1996 se přestěhoval do Prahy a pro ČT uváděl ranní pořad Studio 6 . Následně také s Marcelou Augustovou uváděl cyklus Elixír anebo s Martinou Vrbovou pořad Obrazovka. Spolupráce s Hradem vyvrcholila v Brně, kdy moderoval setkání 28 evropských prezidentů. V letech 2010–2011 moderoval páteční pásmo Televizní akademie. V roce 2017 v blogu bilancoval svou dosavadní kariéru. Jako režisér se prosadil zejména v oblasti cestopisných dokumentů, kdy se zaměřuje na nejen na samotné cestování, ale i na geografii a zahraniční kulturu. Na svém kontě má již několik desítek dokumentárních filmů. Mimo jiné natáčel s Thorem Heyerdahlem, Reinholdem Messnerem, Arthurem C. Clarkem, Erichem von Danikenem, Edmundem Hillarym, Jimem Lovellem, Eugenem Cernanem a dalšími. Spolu s Miroslavem Zikmundem, Miroslavem Náplavou a Vladimírem Krocem pomohl zachránit pozůstalost po českém skladateli, kameramanovi a dobrodruhovi Eduardu Ingrišovi. Mezi jeho nejznámější akce patří expedice na severní pól, kterou uskutečnil společně s polárníkem Miroslavem Jakešem v roce 2008 – pólu dosáhli dne 12. dubna 2008. Dále pak přechod Grónska od východu na západ . V severním teritoriu Malediv vedl expedici Tajné vraky, která objevi...

Více od autora