Tomáš Garrigue Masaryk: Štefánikův memoriál

Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Rudolf Medek, Jan Havlasa, F. X Svoboda, Růžena Svobodová, Václav Tille, Camille Flammarion, František Bílý, Vilma Sokolová, Lev Sychrava, Milan Rastislav Štefánik, Tavík František Šimon, Jan Šeba, Adolf Černý, Karel J Zákoucký, Jaroslav Boháč, Antonín Pavel, Ferdinand Písecký, Jozef Kúdela, Claire Boas de Jouvenel, Anatole de Monzie, Maurice Janin, Štefan Krčméry, Aristide Briand, Rafaele de Vita, Foch, Weygand, Prat, J Řivnáč, A.V Novák, J.A Amédet, Lyautey, Camille Mauclaire, Vojtěška Vaněčková, Bohumil Kafka, Alois Kalvoda, Joan Ivonne Dangelzer, Roger Vitrat, Berthelot, Girard, Camille Barrère, Louise Weiss, Jules Sauerwein, Camille Picard, Bertrand de Jouvenel, Josef Bartůšek, A Hartmann, Julien Luchaire, Josef Rybka, Ivan Marković, Jozef Markovič, Hana Gregorová, Louis-Rene Tulasne, Svetislav Predić, V.E Orlando, Emil Konrád, Eugène Désiré Antoine Mittelhauser, Juraj Šujan, Marie Neumannová-Žilková, Lareinty de Tholozan, Jozef Procházka, Jean-Jules Jusserand, Lacaze, Enrico Scodnik, Galengo Hr. R.A Stuard, Pietro Bagoglio, V Zupelli, Arnaldo Agnelli, A Díaz, Jan Konrád, Ján Zikmundík, Fedor Ján Houdek
Štefánikův memoriál - vydaný k desátému výročí umrtí

1929 | Nakladatelství Památník Odboje

Sborník vzpomínek a dokumentů, vydaný k desátému výročí smrti generála dr. M. R. Štefánika. Sborník vzpomínek a dokumentů, vydaný k desátému výročí smrti generála dr. M. R. Štefánika.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	417
Jazyk:	česky
Překladatel:	Arnošt Bareš
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 4. 2022 12:16
Číslo položky:	321566

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora

Edvard Beneš

Edvard Beneš byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp. v letech 1935–1938 a 1945–1948. V období tzv. Druhé republiky a následné německé okupace do května 1945 žil a politicky působil v exilu. Od roku 1940 až do osvobození Československa byl mezinárodně uznaným vrcholným představitelem československého odboje, a posléze i exilovým prezidentem republiky. Úřadujícím československým prezidentem byl opět v letech 1945–1948. Po boku Tomáše Garrigue Masaryka byl Beneš jedním z vůdců prvního československého odboje a zakladatelů první Československé republiky. Než se stal prezidentem, působil v letech 1918–1935 jako ministr zahraničí. Jako prezident dvakrát abdikoval, poprvé v roce 1938 pod tlakem situace po uzavření Mnichovské smlouvy, podruhé v roce 1948 v reakci na ovládnutí státu Komunistickou stranou. Edvard Beneš se narodil v Kožlanech na severním Plzeňsku jako nejmladší syn rolníka Matěje Beneše a jeho manželky Anny Petronily , roz. Benešové. Osm dětí se dožilo dospělosti. Jedním z jeho sourozenců byl pozdější politik Vojtěch Beneš. Dalšími sourozenci byli Václav, Regina, Cecílie, Jan, Barbora, Bedřich, Albert a Ladislav. V mládí studoval nejprve na Gymnáziu na Vinohradech v Praze ; bydlel tehdy v domě rodiny Oličovy, spřátelené s jeho přítelkyní a pozdější ženou Hanou Benešovou . Po maturitě studoval dále na Filozofické fakultě pražské Univerzity Karlo-Ferdinandovy. V letech 1901–1904 hrál amatérsky fotbal za mužstvo SK Slavia Praha. Od roku 1904 studoval ve Francii na Sorbonně a Svobodné škole politických nauk , v roce 1907 pak v Berlíně. V Paříži se roku 1906 z...

Více od autora