Knihy
Příroda a biologie
Zahrada a pěstování
Miloš Dvořák
Stavby a architektura v zahradách

Miloš Dvořák
Stavby a architektura v zahradách

1988 | Státní nakladatelství technické literatury

Publikace řeší architektonické uspořádání zahrad, především jejich plošné a prostorové členění, vedení cest a schodišť a umístění okrasných zdí, odpočívadel, dlažeb, pergol a jiných staveb. Všímá si využití vody v zahradě, uplatnění zahradních plastik a zvláštní pozornost věnuje stavebním a technickým problémům v zahra…dách, terénním úpravám, oplocení, stavbě zídek a bazénů i jejich estetické stránce. Text je provázen řadou vyobrazení a praktických návodů. Publikace je určena nejširšímu okruhu čtenářů. Publikace řeší architektonické uspořádání zahrad, především jejich plošné a prostorové členění, vedení cest a schodišť a umístění okrasných zdí, odpočívadel, dlažeb, pergol a jiných staveb. Všímá si v…yužití vody v zahradě, uplatnění zahradních plastik a zvláštní pozornost věnuje stavebním a technickým problémům v zahradách, terénním úpravám, oplocení, stavbě zídek a bazénů i jejich estetické stránce. Text je provázen řadou vyobrazení a praktických návodů. Publikace je určena nejširšímu okruhu čtenářů.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	200
Jazyk:	česky
Edice:	Polytechnická knižnice. 3. řada, Udělejte si sami, 61. svazek ed. 61. svazek ed. Udělejte si sami
Vydání:	4. upr. a dopl. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 6. 2024 14:34
Číslo položky:	867337

O autorovi

Miloš Dvořák

Miloš Dvořák byl český literární teoretik a esejista katolické orientace. Narodil se v rodině vesnického učitele. V roce 1920 odmaturoval na gymnáziu v Třebíči a poté vystudoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval v roce 1931. Živil se poté jako učitel, učil nejprve na gymnáziu v Nitře a od roku 1933 v Třebíči, kde působil až do odchodu do invalidního důchodu v roce 1958. V letech 1936–1940 spoluredigoval katolický literární časopis Akord. Krom toho své texty publikoval v řadě dalších tiskovin, včetně Lidových novin, po roce 1948 například v Lidové demokracii. Na gymnáziu byli jeho spolužáky Vítězslav Nezval a Bedřich Fučík. S Fučíkem, s nímž ho pojila katolická orientace, poté spoluredigoval studentský časopis Svítání, kde také v roce 1919 publikoval svůj první esej nazvaný O básnické tvorbě. Na studiích v Praze pak navázal blízká přátelství s dalšími katolickými autory, zejména s Jakubem Demlem a Otokarem Březinou. Patřil poté nejen do jejich intelektuálního okruhu, ale jejich dílu věnoval i své literárněvědné práce. Některé Demlovy práce v 60. letech Dvořák uspořádal. Kromě Březiny a Demla se jeho eseje věnovaly také osobnosti Vladimíra Holana, Jana Zahradníčka a nové básnické tvorbě vůbec. Dvořákova měřítka umělecké kvality díla byla ovlivněna personalismem Gabriela Marcela či Maxe Picarda a ovšem také Františkem Xaverem Šaldou. V básni hledal Dvořák vždy zprávu o duchovních dějinách člověka . Oponoval levicové avantgardě. Za jeho života vyšla jen jedna kniha jeho esejů , většina ostatních textů se knižního vydání dočkala až po roce 1989, většinou díky editorské práci Ladislava Soldána. Okrajově se Dvořák sám věnoval psaní básní, jeho poezie bývá označována za silně ovlivněnou vzorem Jana Zahradníčka, vyšla až posmrtně roku 1991 pod názvem Symfonie XX. století. Rovněž překládal z francouzštiny (André Maurois, Pa...

Více od autora