Stanislav Kostka Neumann
Stati a projevy : 1918-1921 - V

1971 | Nakladatelství Odeon

Povaha článků tohoto souboru je politická a kulturní. Četné příspěvky rozebírají literární díla a ve všech je vesměs uplatněn kritický přístup. Většinu z nich Neumann publikoval v časopisech Červen a Kmen, které sám vedl jako redaktor. V dodatcích jsou přetištěna prohlášení, která autor učinil ve vymezené době spolu s …jinými osobnostmi, a nepodepsané projevy, u nichž jsou pochybnosti o přímém autorství. Povaha článků tohoto souboru je politická a kulturní. Četné příspěvky rozebírají literární díla a ve všech je vesměs uplatněn kritický přístup. Většinu z nich Neumann publikoval v časopisech Červen a …Kmen, které sám vedl jako redaktor. V dodatcích jsou přetištěna prohlášení, která autor učinil ve vymezené době spolu s jinými osobnostmi, a nepodepsané projevy, u nichž jsou pochybnosti o přímém autorství.

Stav

Dobrý

razítka a polepky z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítka a polepky z knihovny
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	669
Jazyk:	česky
Editor:	Milada Chlíbcová
Edice:	Knihovna klasiků., 9. svazek ed. 9. svazek ed. Spisy Stanislava K. Neumanna
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 2. 2026 10:2
Číslo položky:	1613634

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora