Josef Hons
Šťastnou cestu : vyprávění o pražských nádražích

1961 | Nakladatelství Orbis

Autor vypráví nejen o stu letech vývoje pražské dopravní sítě, ale na pozadí pražských nádraží líčí, jak se měnila kdysi provinciální Praha, obklíčená hradbami, v dnešní hrdé velkoměsto.
Čtivý text, vycházející z poctivého studia historických pramenů, seznamuje s peripetiemi vzniku a provozu jednotlivých drah, s oko…lnostmi výběru pozemků pro stavbu nádražních budov i koncepcemi vývoje pražského železničního uzlu. Autor vypráví nejen o stu letech vývoje pražské dopravní sítě, ale na pozadí pražských nádraží líčí, jak se měnila kdysi provinciální Praha, obklíčená hradbami, v dnešní hrdé velkoměsto.
Čtivý text…, vycházející z poctivého studia historických pramenů, seznamuje s peripetiemi vzniku a provozu jednotlivých drah, s okolnostmi výběru pozemků pro stavbu nádražních budov i koncepcemi vývoje pražského železničního uzlu.

Stav

zašlá obálka, knižní blok v hezkém stavu

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	zašlá obálka, knižní blok v hezkém stavu
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	235
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Javorský
Edice:	Pragensia
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 11. 2019 12:35
Číslo položky:	76012

O autorovi

Josef Hons

Ing. Josef Hons byl český vysokoškolský pedagog, spisovatel, básník, publicista. Narodil se v Kutné Hoře jako syn pekaře. Maturoval na reálném gymnasiu roku 1925 a odešel do Prahy, kde na Českém vysokém učení roku 1931 absolvoval obor stavba a údržba drah. Roku 1935 nastoupil k ČSD, složil zkoušky na výpravčího. ale pak se na odboru pro udržování dráhy v Praze věnoval své profesi. Již od počátku třicátých let přispíval do Volnosti a dalších periodik. Začátek protektorátu prožil Josef Hons jako dopravní referent na Generálním ředitelství stavby dálnic v Praze. v letech 1943–45 byl zaměstnancem Ředitelství drah v Praze. Toto šťastné profesní spojení a podpora ministerstva železnic mu dovolily v letech 1944 a 1945 strávit několik týdnů v rakouském Krumbachu, kde byl za války uložen vídeňský železniční archiv, a zde získal základy pro své díla. Po roce 1945 pracoval na ministerstvu dopravy , od roku 1957 až do odchodu do důchodu byl zprvu docentem, později profesorem na Vysoké školy železniční v Praze, po jejím přestěhování pak Vysoké školy dopravní v Žilině. Dále psal odborné články, skripta pro studenty, pohádky pro děti a knihy pro mládež. Za svou životní literární tvorbu oblasti historie techniky byl roku 1979 jmenován čestným členem Společnosti pro dějiny věd a techniky Čs. akademie věd.

Více od autora