Karel Sklenář je český archeolog a popularizátor vědy. Karel Sklenář v letech 1956–1961 studoval archeologii na Filosofické fakultě University Karlovy. V roce 1970 získal titul PhDr. Od roku 1963 do roku 1967 působil v Okresním muzeu Mělník . Od roku 1965 pracoval v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea. V období 1990–1997 byl ředitelem Historického muzea Národního muzea. V letech 1968–1981 a znovu od roku 2002 přednášel muzeologii pro archeology na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od původního zaměření na paleolit a mezolit, postupně přesouvá zájem na muzeologii, hlavně však na dějiny archeologie a rehabilitaci starých výzkumů pomocí archivních a sbírkových dokladů. Významné je jeho působení v Československé společnosti archeologické při Československé akademii věd – je dlouholetým redaktorem Zpráv ČSSA/ČAS). Působí jako předseda oborové komise muzejních archeologů při Asociaci muzeí a galerií. V letech 1990–1997 redigoval Sborník Národního muzea A-Historie. Připravil řadu muzejních expozic nebo na jejich tvorbě participoval. Je autorem řady odborných studií a popularizačních publikací o české i evropské archeologii a jejích dějinách. Mnohé z nich vyšly také v zahraničí.

Robert Antonín je český historik zabývající se dějinami vrcholného středověku ve střední Evropě, speciálně pak česko-polskými vztahy. V letech 1996–2002 vystudoval obor historie-filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2002 až 2008 absolvoval doktorské studium na Historickém ústavu FF MU. Mezi lety 2005 a 2011 zde pracoval jako výzkumný pracovník Výzkumného střediska pro dějiny střední Evropy. V roce 2008 se stal odborným asistentem na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde působil do r. 2013. Od roku 2013 pak pracuje na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, kde nyní působí jako děkan. V roce 2015 byl jmenován docentem. Je výkonným redaktorem časopisu Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. Od roku 2009 je výkonným redaktorem Časopisu Slezského zemského muzea, řada B. Je autorem několika knih a většího množství článků zabývajících se především dějinami za vlády posledních Přemyslovců. Svou knihou Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283–1300 zásadním způsobem obohatil české historické bádání.

Jarmila Bednaříková je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku. Působí jako docentka na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historií Hunů, germánskými státy a sociálními problémy pozdní Římské říše. Jarmila Bednaříková vystudovala gymnázium v Kyjově a pak historii, archeologii a klasickou filologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity, kde v současnosti přednáší o starověkých dějinách. Kromě toho přednáší také na Katedře environmentálních studií spolu s Luborem Kysučanem Etiku starověkých civilizací. Dne 1. dubna 2007 byla jmenována docentkou v oboru historie – obecné dějiny.