Jan Žižka z Trocnova: Staročeské vojenské řády

Jan Žižka z Trocnova, Václav Vlček z Čenova, Jan Hájek z Hodětína
Staročeské vojenské řády : Hájek & Vlček, Žižka, listy a kronika

1952 | Nakladatelství Orbis

Podtitul: Hájek-Vlček, Žižka, listy a kronika.
K vydání připravil František Svejkovský. Úvod napsal Jan Durdík.
Obsahuje: Listy / Jan Žižka z Trocnova -- Žižkův vojenský řád -- Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi -- Vojenské zřízení / Jan Hájek z Hodětína -- Naučení o šikování jízdních, pěších i vozů / Václav Vlče…k z Čenova.
Přináší nová kritická vydání důležitých pramenů k poznání husitského vojenství 15. stol.
1. vydání. Podtitul: Hájek-Vlček, Žižka, listy a kronika.
K vydání připravil František Svejkovský. Úvod napsal Jan Durdík.
Obsahuje: Listy / Jan Žižka z Trocnova -- Žižkův vojenský řád -- Kronika velmi pěk…ná o Janu Žižkovi -- Vojenské zřízení / Jan Hájek z Hodětína -- Naučení o šikování jízdních, pěších i vozů / Václav Vlček z Čenova.
Přináší nová kritická vydání důležitých pramenů k poznání husitského vojenství 15. stol.
1. vydání.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	72 , 24 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Památky staré literatury české
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 10. 2023 10:23
Číslo položky:	670662

O autorech

Jan Žižka z Trocnova

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha byl český husitský vojevůdce, pokládaný za otce husitské vojenské doktríny, a autora či prvního uživatele defenzivní bojové techniky, tzv. vozové hradby. Historicky je podrobněji zmapováno pouze šest posledních let jeho života, zprávy o Žižkových předchozích osudech jsou nedostatečné, vycházet lze pouze z kusých zmínek v několika náhodou zachovalých listinách. Proto se ani odborníci nemohou shodnout, a v biografických pracích, věnovaných táborskému hejtmanovi, zastávají často i vzájemně protichůdné názory. Roku 1408 Žižka vyhlásil nepřátelství Rožmberkům a královskému městu České Budějovice, a působil v záškodnické rotě jistého Matěje vůdce. Následujícího roku byl ze spáchaných zločinů králem Václavem IV. omilostněn, a poté vstoupil do služeb polského panovníka Vladislava II. Jagella. Pod vedením Jana Sokola z Lamberka se účastnil tažení proti řádu německých rytířů, avšak dodnes není historicky doloženo, zda bojoval v bitvě u Grunwaldu. Dále se předpokládá, že po návratu z Polska pobýval jako královský čeledín v Praze, kde se patrně seznámil s kázáním mistra Jana Husa. V létě r. 1419 byl Žižka jedním z čelných účastníků první pražské defenestrace, avšak nespokojenost s kolísavou politikou pražské radnice byla příčinou, kvůli níž metropoli opustil, a odcestoval do Plzně. Poblíž tohoto města dosáhl svého prvního známého vítězství za pomoci vozové formace, po pěti měsících bojů s katolickou šlechtou byl nicméně nucen město přenechat nepříteli, a probít se k nově vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor. Táborská městská obec jej záhy zvolila jedním ze čtyř hejtmanů, patrně mu náležel post vojenského velitele. Již na jedno oko slepý Žižka v průběhu pokračujících bojů utrpěl poranění druhého oka, a s největší pravděpodobností zcela oslepl . Ani toto postižení mu však nezabránilo, aby v čele husitských svazů odrazil vojska druhé křížové výpr...

Více od autora