Miroslav Macháček
Stanislav Kostka Neumann

1985 | Nakladatelství Horizont

Neumannovy verše, které byly vzpruhou a povzbuzením v letech okupace, jsou vlastně krédem pro celý jeho život. Opravdovost prožitku, láska k životu, pevný charakter jsou určujícími prvky jeho poesie. Medailon o životě a díle této stěžejní osobnosti naší literatury postihuje celou šíři jeho uměleckého záběru. Mnoha ukáz…kami podložený výklad nám představuje nejen Neumanna básníka, Neumanna publicistu, překladatele, popularizátora, ale především Neumanna člověka. Neumannovy verše, které byly vzpruhou a povzbuzením v letech okupace, jsou vlastně krédem pro celý jeho život. Opravdovost prožitku, láska k životu, pevný charakter jsou určujícími prvky jeho poesie. …Medailon o životě a díle této stěžejní osobnosti naší literatury postihuje celou šíři jeho uměleckého záběru. Mnoha ukázkami podložený výklad nám představuje nejen Neumanna básníka, Neumanna publicistu, překladatele, popularizátora, ale především Neumanna člověka.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	163 s., obr., fot
Jazyk:	česky
Edice:	Medailóny, Medailóny / Horizont, Zájmové publ. ČÚV Socialist. akademie ČSSR
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 1. 2024 12:1
Číslo položky:	725921

O autorovi

Miroslav Macháček

Miroslav Macháček byl český herec a divadelní režisér. Narodil se 8. května 1922 v Nymburce. V roce 1945 byl přijat na Státní konzervatoř v Praze, kde studoval tři roky herectví. K jeho profesorům patřil např. Miloš Nedbal. Po absolutoriu konzervatoře byl od roku 1948 v angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, od roku 1950 v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze. V témže roce byl obviněn z nepřátelské činnosti a musel opustit toto angažmá, vzápětí s ním byl rozvázán pracovní poměr i na DAMU v Praze, kde učil. V roce 1952 jej angažoval I. Glanc do Českých Budějovic, kde působil v letech 1952–1954 jako režisér, později až do roku 1956 jako hlavní režisér činohry. V roce 1956 se vrátil do Prahy – nejdříve jako režisér do Městských divadel pražských , od sezóny 1959/1960 působil jako režisér činohry pražského Národního divadla. S inscenací hry bratří Čapků Ze života hmyzu, kterou režíroval a která měla premiéru v roce 1965, navštívilo pražské Národní divadlo během tří let jedenáct měst v osmi zemích Evropy . Po roce 1969 měl vzhledem ke svým postojům obtížnou situaci až do konce života. Věnoval se i herectví a hostování v jiných divadlech . V roce 1975 přednesl v Národním divadle kritický referát a v témže roce nastoupil léčbu na psychiatrické klinice – o tomto období pojednávají posmrtně vydané deníkové Zápisky z blázince. V roce 1989 se aktivně účastnil revolučních událostí, se situací v Národním divadle byl velmi nespokojen. Zemřel po těžké nemoci dne 17. února 1991 v Praze, pohřben je v Nymburce...

Více od autora