Talcott Parsons
Společnosti : vývojové a srovnávací hodnocení

1971 | Nakladatelství Svoboda

Jeden z hlavních představitelů americké sociologie, profesor na Harvardské universitě, podrobuje v tomto svazku historicky starší společenské útvary strukturně funkcionální analýze. Činí tak po předchozím rozvrhu základních skladebných složek a jejich vztahů, daných pojmovým schématem knihy. Společnosti, jimiž se zde z…abývá, nazývá primitivními , archaickými , "historickými" přechodnými říšemi a "matečními" . Jeden z hlavních představitelů americké sociologie, profesor na Harvardské universitě, podrobuje v tomto svazku historicky starší společenské útvary strukturně funkcionální analýze. Činí tak po předch…ozím rozvrhu základních skladebných složek a jejich vztahů, daných pojmovým schématem knihy. Společnosti, jimiž se zde zabývá, nazývá primitivními , archaickými , "historickými" přechodnými říšemi a "matečními" .

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	182
Jazyk:	česky
Překladatel:	Eva Bártová
Edice:	Sociologická knižnice
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 10. 2025 17:10
Číslo položky:	1436446

O autorovi

Talcott Parsons

Talcott Parsons byl americký sociolog, čelný představitel strukturálního funkcionalismu. Největšími teoretickými přínosy Parsonse jsou formulace „vzorových proměnných“ , AGIL paradigmatu a individuálního aktu. Parsons působil na Harvardově univerzitě v letech 1927–1973, poměrně dlouho ale v podřadné funkci asistenta, protože jeho šéfem byl Pitirim Sorokin, se kterým se nesnášel. Jakožto hlavní postava Harvardského oddělení sociálních vztahů – předchůdce oddělení sociologie, dal vzniknout generálnímu teoretickému systému pro analýzu společnosti, která byla později nazývána strukturálním funkcionalismem. Byl typickým interdisciplinárním vědcem, věnoval se matematice, medicíně, ekonomii, psychologii a samozřejmě sociologii. Jeho syn Charles Parsons je známou postavou v oboru filozofie matematiky. Parsons patřil k obhájcům „velké teorie“, pokusu spojit veškeré sociální vědy překlenujícím teoretickým rámcem. Jeho rané dílo „The Structure of Social Action“ shrnuje myšlenky jeho velkých předchůdců, zejména Maxe Webera, Vilfreda Pareta a Émilia Durkheima. Pokouší se o jejich propojení v jedinou „teorii jednání“ založenou na předpokladu, že lidské jednání je dobrovolné, úmyslné a má symbolický rozměr. Později byl Parsons zapleten do široké škály oborů a suboborů – od sociologie v medicíně po antropologii, dynamiku malých skupin, mezirasové vztahy, ekonomii a výchovu – ke kterým i sám přispěl. Parsonsův metodický postup je předem zformulován a poté „aplikován“. Odpovídá analyticko – funkcionálnímu pohledu na svět, ale rovněž analyticko – funkcionálnímu pohledu na tvorbu vědeckých poznatků. Otázkou je, jak Parsons došel k právě takovéto představě vědeckého postupu. Určitou roli zde hrála analogie s Darwinovou evoluční teorií, určitou roli vědecké „tradice“ a analytická paradigmata uplatňovaná v sociologii v důsledku všeobecné „exaktizac...

Více od autora