Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Sociologie
Jiří Houška
Společenská struktura a revoluce

Jiří Houška
Společenská struktura a revoluce - podpis HOUŠKA

1974 | Nakladatelství Svoboda

Šíře a složitost zvolené problematiky si vynutila, aby se autor omezil jen na nejdůležitější aspekty problému. Srovnává sociologickou teorii a společenskou praxi, objasňuje marxistickou koncepci sociální revoluce a podmínky socialistické revoluce v soudobém státně monopolistickém kapitalismu. Konfrontuje buržoazní stra…tifikační teorie a marxistický přístup k analýze sociálni struktury, dotýká se problémů životní úrovně, socialistického životního stylu aj. Šíře a složitost zvolené problematiky si vynutila, aby se autor omezil jen na nejdůležitější aspekty problému. Srovnává sociologickou teorii a společenskou praxi, objasňuje marxistickou koncepci sociá…lní revoluce a podmínky socialistické revoluce v soudobém státně monopolistickém kapitalismu. Konfrontuje buržoazní stratifikační teorie a marxistický přístup k analýze sociálni struktury, dotýká se problémů životní úrovně, socialistického životního stylu aj.

Stav

Dobrý

PODPIS

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	obálka Ludvík Feller
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	320, [5]
Jazyk:	česky
Edice:	Sociologická knižnice
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 10. 2020 15:30
Číslo položky:	124030

O autorovi

Jiří Houška

Otec byl zástupcem pojišťovny, bratr Vítězslav H. je spisovatelem. – Po maturitě na reálce v r. 1941 byl od října 1942 do února 1945 pracovně nasazen v Berlíně. V l. 1946–49 studoval na VŠPS v Praze, kde získal v r. 1952 titul RSDr. Několik let přednášel na PF UK a jiných vysokých školách v Praze. V lednu 1954 přešel do ČSAV, kde až do odchodu do důchodu v r. 1990 působil jako vědecký pracovník ve FÚ a SÚ a nakonec jako pověřený vedoucí Výzkumného střediska pro otázky míru a odzbrojení. V druhé polovině 60. let strávil dva roky na studijním pobytu v Centre National de la Recherche Scientifique v Paříži a v l. 1981–82 půldruhého roku v Institutu filosofii AN SSSR v Moskvě. Kandidátem filozofických věd se stal v r. 1960 , docentem sociologie v r. 1965 a doktorem filozofických věd v r. 1988 . V l. 1958–62 byl členem redakční rady FČ. Dlouhodobě se zabýval filozofickými a sociálně politickými aspekty výzkumu sociální revoluce. V 50. a počátkem 60. let se zaměřoval na otázky tzv. lidové demokracie, tehdy široce diskutované, a na vypracování nástinu teorie sociální revoluce. Souhrnně tuto problematiku zpracoval spolu s Karlem Károu ve dvou monografiích. V průběhu 60. a 70. let se soustřeďoval na obecně sociologický výzkum, na vazby sociologické teorie se společenskou praxí. Zabýval se zejména sociální strukturou a rozdíly mezi teorií společenských tříd a tzv. stratifikačními teoriemi; vzájemnými vztahy společnosti, státu a jednotlivce a v tomto rámci ideou pokroku a humanismu, teoriemi průmyslové společnosti, systémem a funkcemi politické moci a postavením člověka v síti společenských vztahů; komparací marxistické teorie sociální revoluce s nemarxistickými teoriemi, kritickým rozborem koncepcí jejich vybraných představitelů. V 80. letech přechází k výzkumu obecných teoreticko-metodologických aspektů tvorby společenského vědomí, a to na p...

Více od autora