Yasunari Kawabata
Spiace krásavice

1971 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

4 japonské novely – Snežná krajina, Tisíc žeriavov, Hlas hory, Spiace krásavice. Príroda, pôvab ženy, kult čajového obradu, melancholické návraty do minulosti a snov, životný pocit presiaknutý úvahami o smrti a o jej prekonávaní, o krehkosti ľudských vzťahov – to je okruh tém, ktoré spájajú Kawabatove novely. 4 japonské novely – Snežná krajina, Tisíc žeriavov, Hlas hory, Spiace krásavice. Príroda, pôvab ženy, kult čajového obradu, melancholické návraty do minulosti a snov, životný pocit presiaknutý úvahami… o smrti a o jej prekonávaní, o krehkosti ľudských vzťahov – to je okruh tém, ktoré spájajú Kawabatove novely.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (29. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	475
Jazyk:	slovensky
Edice:	Knižnica Nobelových cien, Knižnice Nobelových cien
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	22. 5. 2026 12:53
Číslo položky:	1758557

O autorovi

Yasunari Kawabata

Jasunari Kawabata byl japonský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1968. Byl prvním Japoncem, který získal toto ocenění. Jasunari Kawabata se narodil do rodiny lékaře z Ósaky 14. června 1899. Velmi brzy osiřel, když mu zemřeli oba rodiče, babička, u níž poté žil, a sestra, ještě než dosáhl devíti let života. Poté musel ošetřovat svého smrtelně nemocného dědečka a po jeho smrti žil ve středoškolském internátu. V letech 1920 až 1924 studoval na Tokijské univerzitě klasickou japonskou a anglickou literaturu a severské literatury.) Do literatury vstoupil ještě za studií ve svých dvaadvaceti letech povídkou Šókonsai ikkei . Za jádro svého díla považoval krátké stručné prózy, kterých napsal přes sto a které souhrnně označoval jako Tamagokoro no šósecu . Usiloval v nich v souladu s neosenzualistickou školou nové citlivosti odmítající naturalismus o vyjádření bezprostředních citového prožitku metodou náznakovosti a symboličnosti. Své práce zveřejňoval nejprve v časopisech Šinšičó a Bungei šundžú a později v neosenzualistickém časopise Bungei džidai , který sám roku 1924 založil a ve kterém propagoval nové moderní evropské směry tohoto období jako byl kubismus, dadaismus a expresionismus. On sám se pokoušel nalézt soulad mezi domácí literární tradicí a evropským písemnictvím. Zajímal se o evropské avantgardní autory a rovněž sám překládal z angličtiny. Po sňatku v roce 1931 se přestěhoval do bývalého samurajského hlavního města Kamakura a zimní období trávil v Zuši. Zabýval se také buddhismem, zejména během druhé světové války, kdy odmítl podporovat oficiální militarismus, cestoval po Mandžusku a věnoval se studiu japonského klasického románu Gendži Monogatari. V Japonsku se brzy stal velmi uznávaným spisovatelem, o čemž svědčí i to, že v letech 1945–19...

Více od autora