Ivan Pfaff
Sovětská zrada 1938

1993 | Nakladatelství BEA

Poválečné generaci mělo být jednoznačně vštěpováno ve výchově a výuce, že jediný Sovětský svaz byl ochoten nám pomoci v roce 1938 před německou agresí, že za druhé světové války umírali sovětští vojáci pro znovu nabytí svobody Československa, že v srpnu 1968 musela přijít bratrská pomoc, aby nás zachránila před světový…m imperializmem. Podstatou Pfaffovy knížky je dokonalá analýza příčin: proč Sověti nešli Československu v roce 1938 na pomoc, jaký byl v té době stav sovětské armád a proč, co sledovala Francie a čeho se bál prezident Beneš … . Knížku, která vychází v roce 55. výročí této traumatizující události evropských dějin, jistě ocení milovníci literatury faktu, bude však i dobrou pomůckou učitelům dějepisu. Poválečné generaci mělo být jednoznačně vštěpováno ve výchově a výuce, že jediný Sovětský svaz byl ochoten nám pomoci v roce 1938 před německou agresí, že za druhé světové války umírali sovětští vojác…i pro znovu nabytí svobody Československa, že v srpnu 1968 musela přijít bratrská pomoc, aby nás zachránila před světovým imperializmem. Podstatou Pfaffovy knížky je dokonalá analýza příčin: proč Sověti nešli Československu v roce 1938 na pomoc, jaký byl v té době stav sovětské armád a proč, co sledovala Francie a čeho se bál prezident Beneš … . Knížku, která vychází v roce 55. výročí této traumatizující události evropských dějin, jistě ocení milovníci literatury faktu, bude však i dobrou pomůckou učitelům dějepisu.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	143 , 16 obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090011101
ISBN:	9788090011106
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 10. 2025 10:36
Číslo položky:	1430044

O autorovi

Ivan Pfaff

Ivan Pfaff byl německý historik, publicista a spisovatel českého původu. Vystudoval na pražské a brněnské Filozofické fakultě historii a anglistiku. Po studiu pracoval v regionálních muzeích. Od října 1946 do února 1948 přispíval do tehdejších Lidovek , v šedesátých letech do časopisů jako . Přispíval do FAZ, NZZ. Přispíval také do Tigridova pařížského Svědectví a Pelikánových římských Listů, do čtvrtletníku Proměny vydávaného v New Yorku ; zařazen do římských Studií . Od roku 1990 jeho články zveřejňovala také česká periodika jako Ateliér, Tvar, Svobodný zítřek, Sešity, Lidovky. V devadesátých letech vstoupil do diskuse o roli Edvarda Beneše při poválečném vyhnání Němců. Byl částečně kritizován za některé – na historika emocionální – příspěvky, snažící se Benešův nacionalismus obhajovat. Na druhou stranu kritizoval jeho prosovětské „vazalství“. Roku 1992 v Praze habilitoval, zemřel v Heidelbergu 28. června 2014.

Více od autora