Knihy
Příroda a biologie
Botanika
Ivan Málek
Sovětská mikrobiologie - zbraň míru. Mičurinská...

Ivan Málek: Sovětská mikrobiologie - zbraň míru. Mičurinská genetika. Život rostlin

Ivan Málek, František Hořavka, Eva Glasnerová
Sovětská mikrobiologie - zbraň míru. Mičurinská genetika. Život rostlin

1952 | Nakladatelství Československo-sovětského institutu

Tři přednášky spojené základní tezí mičurinské biologie o přizpůsobivosti organizmu prostředí, která je projevem biologického pohybu hmoty v živé přírodě. V první stati hodnotí akademik Málek výsledky práce sov. mikrobiologů a jejich úspěchů v průmyslu, zemědělství a zejména v boji s nákazami. Studiem a řízením proměnl…ivosti mikroorganismů objevují pro medicínu nové očkovací látky a dávají tak mírové věci lidstva novou zbraň do rukou na rozdíl od strůjců války bakteriologické. E. Glasnerová osvětluje rozdíl mezi pasivní genetikou morganovskou a tvůrčí genetikou mičurinskou. V třetí přednášce sleduje F. Hořavka Lysenkovu cestu k základnímu zákonu individuálního vývoje semenných rostlin, kterým je jeho teorie stadijního vývoje. Cyklus tohoto individ. vývoje od semene k novému semeni skládá se z přísně posloupných a nezvratitelných etap, které se liší od sebe kvalitou výměny látek a probíhají výhradně v růstových vrcholech rostlin. Toto poznání umožňuje záměrně přetvářet rostlinné organismy i měnit jejich dědičnost, která podle Lysenkovy formulace je výsledkem zkoncentrování podmínek vnějšího prostředí, asimilovaných organismy v řadě předcházejícího pokolení. Tři přednášky spojené základní tezí mičurinské biologie o přizpůsobivosti organizmu prostředí, která je projevem biologického pohybu hmoty v živé přírodě. V první stati hodnotí akademik Málek výsledky… práce sov. mikrobiologů a jejich úspěchů v průmyslu, zemědělství a zejména v boji s nákazami. Studiem a řízením proměnlivosti mikroorganismů objevují pro medicínu nové očkovací látky a dávají tak mírové věci lidstva novou zbraň do rukou na rozdíl od strůjců války bakteriologické. E. Glasnerová osvětluje rozdíl mezi pasivní genetikou morganovskou a tvůrčí genetikou mičurinskou. V třetí přednášce sleduje F. Hořavka Lysenkovu cestu k základnímu zákonu individuálního vývoje semenných rostlin, kterým je jeho teorie stadijního vývoje. Cyklus tohoto individ. vývoje od semene k novému semeni skládá se z přísně posloupných a nezvratitelných etap, které se liší od sebe kvalitou výměny látek a probíhají výhradně v růstových vrcholech rostlin. Toto poznání umožňuje záměrně přetvářet rostlinné organismy i měnit jejich dědičnost, která podle Lysenkovy formulace je výsledkem zkoncentrování podmínek vnějšího prostředí, asimilovaných organismy v řadě předcházejícího pokolení.

Stav

Mírně opotřebená

poškozený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, poškozený hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	91
Jazyk:	česky
Edice:	Knižnice Čs.-sovět. institutu
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 5. 2025 12:11
Číslo položky:	1227629

O autorech

Ivan Málek

Ivan Málek byl český a československý lékař, mikrobiolog, člen Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V 50. letech představitel dogmatického stalinistického pojetí vědy. Po roce 1968 politicky a profesně odstaven. Maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze, pak absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde promoval roku 1932. Od roku 1934 působil jako asistent v Bakteriologicko-sérologickém ústavu lékařské fakulty. V letech 1941-1944 byl zaměstnán ve Státním zdravotním ústavu. V období let 1944-1945 působil v laboratořích Fragnerovy farmaceutické továrny v Dolních Měcholupech. Během druhé světové války spolupracoval se skupinou komunisticky orientovaných lékařů, kteří připravovali projekt reformy československého zdravotnictví. V roce 1945 absolvoval studijní cestu do USA a Kanady. V letech 1946-1950 byl docentem a později profesorem mikrobiologie a imunologie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce 1950 se stal ředitelem Ústředního ústavu biologického. Patřil mezi první osobnosti Československé akademie věd. Roku 1952 zakládal Biologický ústav ČSAV, který řídil. V letech 1962-1970 byl ředitelem Mikrobiologického ústavu ČSAV. Jako vědec se podílel na výzkumu vývoje nových léků. Stál u počátků tuzemského výzkumu antibiotik a je jedním ze zakladatelů Výzkumného ústavu antibiotik v Roztokách u Prahy. Angažoval se i politicky. Od konce 40. let 20. století se v jeho vědecké tvorbě objevují ideologicky podmíněné teorie inspirované sovětským vědcem Trofimem Lysenkem. Potlačoval naopak tradiční genetické teorie Gregora Mendela. Coby aktivní komunista se zapojil i do širších politických debat. Kritizoval Masaryka, Čapka, „buržoazní objektivismus“ a další dřívější pilíře československé vědy. V roce 1955 vydal v tomto duchu propagandistickou publikaci Boj nového se st...

Více od autora