Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
František Kutnar
Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu...

František Kutnar
Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu

1948 | Nakladatelství Historický klub

Ve své práci snaží se F. Kutnar předvést dosud málo studovanou stránku minulého lidu, jak se totiž projevuje životní a myšlenková aktivita nejširších sociálních vrstev v období národního obrození. K tomuto složitému a thematicky bohatému jevu sociálně historickému se dobírá trojí, lze říci sondou lidové problematiky ob…rozenské. Nejprve sleduje, jak jsou lidové vrstvy hodnoceny společností ostatní, populacionistickými theoretiky a českými obrozenci, a pak přistupuje k samotnému lidu, aby na podkladě jeho vlastních projevů, jinak individuálně roztříštěných, ale ve svém souhrnu nabývajících kolektivní dulezitosti, předvedl dvojí stránku sociálně politického myšlení lidového. Je to jednak lidová političnost, jak se představuje v hodnocení válek, revolucí a významných politických činitelů veřejných, a je to jednak radikální náboženskosocialní a politické myšlení náboženských blouznivců, v němž lidová dynamičnost myšlenková nabyla v představě spravedlivé sociální budoucnosti a lepšího společenského řádu své nejzajímavější a sociálně politicky nejradikálnější podoby. Autor chce na omezeném a látkově vybraném úseku z dějin obrozenského lidu ukázat, že touto cestou je možno dojít k plné představě a k pravému chápání dějin národních, jejichž podstatnou složkou jsou právě vrstvy venkovského a městského lidu. Ten není netečným divákem dění, nýbrž má sobě přiměřené formy myšlení sociálního, politického a náboženského, které dosvědčují jeho bohatou vnitřní skladbu, pohyb a napětí. Ve své práci snaží se F. Kutnar předvést dosud málo studovanou stránku minulého lidu, jak se totiž projevuje životní a myšlenková aktivita nejširších sociálních vrstev v období národního obrození. K t…omuto složitému a thematicky bohatému jevu sociálně historickému se dobírá trojí, lze říci sondou lidové problematiky obrozenské. Nejprve sleduje, jak jsou lidové vrstvy hodnoceny společností ostatní, populacionistickými theoretiky a českými obrozenci, a pak přistupuje k samotnému lidu, aby na podkladě jeho vlastních projevů, jinak individuálně roztříštěných, ale ve svém souhrnu nabývajících kolektivní dulezitosti, předvedl dvojí stránku sociálně politického myšlení lidového. Je to jednak lidová političnost, jak se představuje v hodnocení válek, revolucí a významných politických činitelů veřejných, a je to jednak radikální náboženskosocialní a politické myšlení náboženských blouznivců, v němž lidová dynamičnost myšlenková nabyla v představě spravedlivé sociální budoucnosti a lepšího společenského řádu své nejzajímavější a sociálně politicky nejradikálnější podoby. Autor chce na omezeném a látkově vybraném úseku z dějin obrozenského lidu ukázat, že touto cestou je možno dojít k plné představě a k pravému chápání dějin národních, jejichž podstatnou složkou jsou právě vrstvy venkovského a městského lidu. Ten není netečným divákem dění, nýbrž má sobě přiměřené formy myšlení sociálního, politického a náboženského, které dosvědčují jeho bohatou vnitřní skladbu, pohyb a napětí.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	211
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 2. 2025 9:29
Číslo položky:	1135079

O autorovi

František Kutnar

František Kutnar byl český historik, zabývající se převážně národním obrozením. Povoláním byl středoškolský profesor, vyučoval na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici 10. Měl strukturalistický přístup k historiografickému bádání, často se zabýval drobnějšími tématy. Napsal mnoho drobnějších statí, v odborných časopisech i v běžném tisku. Byl ovlivněn Josefem Pekařem a Josefem Šustou, a to způsobem práce i tematicky. Věnoval velkou pozornost kolektivním faktům, sociálnímu a myšlenkovému rozvoji. Byl ovlivněn sociologií a psychologií, používal nejmodernější historiografické metody. Jeho hlavním přínosem bylo rozpracování metody funkčně strukturální analýzy – na každý fakt se dívá, jako na složitý strukturovaný celek, skládá se z částí, každý část má svou funkci a význam a je ve vztahu k ostatním, když se změní vztahy, mění se i fakt . Takto přistupoval i ke složitým celkům. Z hlediska historiografického zmapoval kulturní a sociální průběh národního obrození, období osvíceneckého reformismu a období konce feudalismu . Mezi jeho nejdůležitější díla náleží dvě monografie, myšlenkově velmi úzce spojené: Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus a Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu. V těchto dílech se zabývá národem jako takovým, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k politice, náboženství a kultuře, hodnotí ho z mnoha různých hledisek, pokoušel se popsat sociálně politický a myšlenkový pochod, který je časově a místě diferenciovaný a dynamizovaný a vede k vytvoření sociální skladby národa, k novému politickému uspořádání státu a hospodářskému myšlení. Druhým zásadním dílem jsou Přehledné dějiny českého a československého děj...

Více od autora