Taras Hryhorovyč Ševčenko
Sny moje a touhy

1961 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Výbor z lyrických básní největšího básníka Ukrajiny, od jehož smrti uplynulo letos 10. března, sto let. V hluboce pravdivých verších je zachycena lidská touha po lásce, svobodě, odstranění nerovnosti lidí a po šťastném životě jedince i celku. Výbor z lyrických básní největšího básníka Ukrajiny, od jehož smrti uplynulo letos 10. března, sto let. V hluboce pravdivých verších je zachycena lidská touha po lásce, svobodě, odstranění nerovnosti …lidí a po šťastném životě jedince i celku.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	118
Jazyk:	česky
Překladatel:	Zdenka Bergrová
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 7. 2024 10:5
Číslo položky:	899899

O autorovi

Taras Hryhorovyč Ševčenko

Taras Hryhorovyč Ševčenko byl ukrajinský básník, výtvarný umělec, folklorista a etnograf. Vedle Ivana Kotljarevského zakladatel moderní národní ukrajinské literatury, symbol země a ukrajinské kultury. Jeho pomníky stojí v mnoha ukrajinských i světových městech. Za psaní v ukrajinštině a obhajobu ukrajinské nezávislosti byl v roce 1847 uvězněn. Ze 47 let svého života prožil Ševčenko 24 let jako nevolník, 9 let na svobodě, 10 let ve vyhnanství a 4 roky pod policejním dohledem. Ševčenko se narodil ve středoukrajinské vesnici Morynci v rodině sedláka-nevolníka. V devíti letech přišel o matku, v jedenácti o otce; ten ho ještě před smrtí poslal do církevní školy v nedaleké Kirylivce, odkud utekl do sousední Lysjanky. Ševčenko měl malířské nadání, které však kvůli zákazům vrchnosti mohl jen těžko rozvíjet. Nakonec se mu podařilo dostat se do učení malířství ve Vilně a po polském listopadovém povstání v Petrohradě, se zde učil u Ivana Sošenka, který ho představil několika malířům a básníkům, mj. Vasiliji Žukovskému. Díky nim mohl Ševčenko studovat na Petrohradské akademii a roku 1838 získat svobodné postavení, tedy vymanit se z nevolnického stavu. V akademii Ševčenko studoval u Karla Brjullova a zároveň se intenzivně věnoval jednak literatuře, jednak studiu věd. Roku 1840 vydává svou nejznámější sbírku Kobzar. V roce 1843 navštívil rodnou ves a její okolí; do Petrohradu se vrátil rozčarován. Znovu přijel po dvou letech. Roku 1846 vstupuje do tajného Cyrilometodějského bratrstva. Bratrstvo bylo odhaleno roku 1847. Následujících deset let strávil Ševčenko ve vyhnanství, převážně v Orenburgu a v Orské pevnosti. Odtud se jako člen geografické expedice vedené A. I. Butakovem vydává do dnešního Kazachstánu a okolí Aralského jezera. Později byl přemístěn do Novopetrovského opevnění . Během desetiletého období se střídala období...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…