Knihy
Psychologie a osobní rozvoj
Psychologie
Carl Gustav Jung
Snové symboly individuačního procesu

Carl Gustav Jung
Snové symboly individuačního procesu : (psychologie a alchymie I) - 5. svazek

1999 | Nakladatelství Tomáše Janečka

"Úvod do nábožensko-psychologické problematiky alchymie" zjednodušenou formou odhaluje vztah mezi individuální snovou symbolikou, křesťanstvím a středověkou alchymií. V alchymické symbolice se zcela prokazatelně projevuje problematika procesu vzniku osobnosti . Moderní psychoterapie tudíž nachází archetypy kolektivního… nevědomí v alchymii. Zatímco křesťanství nemůže současného člověka svou snahou o náhradu zkušenosti vírou oslovit. "Snové symboly individuačního procesu" zkoumají symboliku mandaly - obrazů archetypální povahy, jež líčí proces vzniku nového centra osobnosti a uvědomění nového středu. Mandala se vymyká individuálnímu vznikání a zanikání, poněvadž představuje archetyp, obsažený v kolektivním nevědomí. V psychoterapeutické praxi se však vyskytuje velmi zřídka vzhledem k tomu, že každý individuální život charakterizuje uskutečňování bytostného Já . Veškerý život je vázán na individuálního nositele, který realizuje osobní určitost, čímž naplňuje smysl živé existence. Pc. L2a2 "Úvod do nábožensko-psychologické problematiky alchymie" zjednodušenou formou odhaluje vztah mezi individuální snovou symbolikou, křesťanstvím a středověkou alchymií. V alchymické symbolice se zcela p…rokazatelně projevuje problematika procesu vzniku osobnosti . Moderní psychoterapie tudíž nachází archetypy kolektivního nevědomí v alchymii. Zatímco křesťanství nemůže současného člověka svou snahou o náhradu zkušenosti vírou oslovit. "Snové symboly individuačního procesu" zkoumají symboliku mandaly - obrazů archetypální povahy, jež líčí proces vzniku nového centra osobnosti a uvědomění nového středu. Mandala se vymyká individuálnímu vznikání a zanikání, poněvadž představuje archetyp, obsažený v kolektivním nevědomí. V psychoterapeutické praxi se však vyskytuje velmi zřídka vzhledem k tomu, že každý individuální život charakterizuje uskutečňování bytostného Já . Veškerý život je vázán na individuálního nositele, který realizuje osobní určitost, čímž naplňuje smysl živé existence. Pc. L2a2

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	315
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085880199
ISBN:	9788085880199
Překladatel:	Petr Patočka, P Patočka
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Výbor z díla C.G. Junga
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	21. 3. 2024 9:41
Číslo položky:	799151

O autorovi

Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie. Jako syn protestantského faráře prožíval všechny otcovy pochybnosti spojené s vírou. Jako velmi citlivé dítě se často oddával osobní imaginaci, při níž se pokoušel navázat kontakt s Bohem. Vzhledem k velikému množství duchovních hodnostářů v rodině se předpokládalo, že i jeho dráha půjde v otcových stopách. Poté, co objevil v rané dospělosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinné tradice a nechal se zapsat ke studiu lékařství. Po absolutoriu se specializoval v oboru psychiatrie. V letech 1895–1900 studoval na univerzitě v Basileji a později Curychu. Curyšská univerzita měla svoji klinickou bázi v Burghölzli a Jung se stal jejím lékařem v roce 1900. Ústav vedl Eugen Bleuler, který se zabýval spíše tradičním popisným zkoumáním duševních chorob. V opozici k filosofické psychologii se Jung zabýval experimentální psychologií, v níž odvozoval zákony se stejnou platností jako ve vědě. Se svým spolupracovníkem Franzem Riklinem významně přepracovali Bleulerem používaný asociační test, rozšířili škálu podnětných slov i asociačních párů. Asociační test tak pro Junga představoval bránu k obsahům nevědomých komplexů v lidské psychice. Ve fabulacích duševně nemocných nacházel podobnosti s mýty a tuto shodu chápal jako projev společné základny individuální imaginace a vědomí celé lidské rasy. Studoval mytologii a sbíral materiál přeludů, halucinací a snů pacientů, který se mu zdál pro tuto teorii relevantní. V určitém slova smyslu se hovoří o vztahu učitele a žáka, avšak spolupráci Junga s Freudem charakterizuje především důvěra a přátelství. Jung se poprvé setkal s Freudem v roce 1907, jejich spolupráce trvala do roku 1...

Více od autora