Ludvík Souček
Snímky proti světlu

1961 | Nakladatelství Orbis

V nerozsáhlé, ale obsahově hutné a na zkušenostech založené knížce je objasněna teorie i praxe snímků proti světlu, jimž se většina fotografujících z neznalosti a ke své škodě vyhýbá. V nerozsáhlé, ale obsahově hutné a na zkušenostech založené knížce je objasněna teorie i praxe snímků proti světlu, jimž se většina fotografujících z neznalosti a ke své škodě vyhýbá.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	25 , 12 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Fotorádce
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 5. 2026 13:52
Číslo položky:	1758820

O autorovi

Ludvík Souček

MUDr. Ludvík Souček byl český spisovatel science fiction, zejména pro mládež a literatury faktu, v níž popularizoval tzv. záhadologické teorie. Rovněž přeložil Vzpomínky na budoucnost Ericha von Dänikena. V Praze Bubenči studoval na tamním gymnáziu. V roce 1944 byl totálně nasazen v Praze - Libni, v podniku ČKD. Střední školu dokončil maturitou až v roce 1945. Po studiích na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval tři roky jako asistent na II. stomatologické klinice v týmu profesora Neuwirta. Později vstoupil do Československé lidové armády a necelý jeden rok strávil v Severní Koreji jako vojenský lékař. V letech 1955–1964 pracoval jako zubař v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. V letech 1964–1968 byl zaměstnancem Ministerstva národní obrany, v roce 1968 krátce na ÚV KSČ. Od roku 1969 pracoval v armádní redakci Československé televize, kde byl autorem šestidílného seriálu Od zmizelého diplomata k jiným vesmírům . V letech 1971–1976 pracoval v oddělení populárně naučné literatury nakladatelství Albatros. Od roku 1945 až do své smrti byl členem Komunistické strany Československa. Ludvík Souček byl člověkem mnoha zájmů, ohromoval své okolí širokým a hlubokým záběrem vědomostí, jež tvořily podklad pro mnohé jeho odborné a populárně naučné spisy a které dokázal zužitkovat v podobě mnoha zajímavostí ve svých beletristických knihách. Blízcí na něj vzpomínají jako na extroverta a skvělého baviče, který se ve společnosti přátel se sklenkou vína a kytarou dokázal stát středem zábavy. Nezřídka však také propadal depresím, stával se panovačným, často se opíjel, zanedbával svoji práci zubaře; často ani nedorazil do ordinace, a to přestože do své literární práce vždy dával mnoho energie. Trpěl vysokou nadváhou, cukrovkou, nadmíru pil alkohol, pohyb a fyzickou zátěž omezoval na minimum. Kvůli zaměstnání a politické situaci na něj působilo mnoho...

Více od autora