Vladimír Körner
Smrt svatého Vojtěcha

1993 | Nakladatelství Akropolis

Další historický román Vladimíra Körnera z roku 1993 pojednává o životě a době svatého Vojtěcha, tedy o letech kolem roku 1000. Jedná se sice o vůbec nejstarší dobu, do které Körner své dílo zasadil, ale můžeme – podobně jako v ostatních jeho románech – nacházet jasné paralely k současnosti, k lidskému jednání a bytí. …To se ostatně podle Körnera příliš nemění, stále jsme v osidlech mocenských bojů i soukromých bojů se svědomím. I před úzkostmi, tísní a neustálým připomenutím smrti v dějinných souvislostech, před kterou není úniku. Dobová kritika se dokonce zmiňovala o tom, že se jedná o „existenciální“ román, ve kterém je „vše sepsáno v předem daném scénáři, přičemž lidské dějiny jsou pouze jeho inscenací.“ . Rozšiřování křesťanství a vznik českého státu byly ostatně pro Vladimíra Körnera lákavé – jeho novela vyšla totiž v roce 1993, kdy se opět ustanovovala nová podoba našeho státu a paralely s dobou sv. Vojtěcha jsou více než zřetelné. Úvahy o české státnosti jsou navíc podkresleny typickou obrazností, až fi lmovým viděním, které jen dokresluje atmosféru středověku. Další historický román Vladimíra Körnera z roku 1993 pojednává o životě a době svatého Vojtěcha, tedy o letech kolem roku 1000. Jedná se sice o vůbec nejstarší dobu, do které Körner své dílo zasadil, …ale můžeme – podobně jako v ostatních jeho románech – nacházet jasné paralely k současnosti, k lidskému jednání a bytí. To se ostatně podle Körnera příliš nemění, stále jsme v osidlech mocenských bojů i soukromých bojů se svědomím. I před úzkostmi, tísní a neustálým připomenutím smrti v dějinných souvislostech, před kterou není úniku. Dobová kritika se dokonce zmiňovala o tom, že se jedná o „existenciální“ román, ve kterém je „vše sepsáno v předem daném scénáři, přičemž lidské dějiny jsou pouze jeho inscenací.“ . Rozšiřování křesťanství a vznik českého státu byly ostatně pro Vladimíra Körnera lákavé – jeho novela vyšla totiž v roce 1993, kdy se opět ustanovovala nová podoba našeho státu a paralely s dobou sv. Vojtěcha jsou více než zřetelné. Úvahy o české státnosti jsou navíc podkresleny typickou obrazností, až fi lmovým viděním, které jen dokresluje atmosféru středověku.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	182
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085770008
ISBN:	9788085770001
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 7. 2023 13:33
Číslo položky:	594710

O autorovi

Vladimír Körner

Vladimír Körner je český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista. Od dětství byl poloviční sirotek, jeho otec padl jen pouhé tři dny před koncem druhé světové války. V letech 1954–57 studoval na Průmyslové škole filmové v Čimelicích a pak v letech 1958–63 na FAMU. Už během studií působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov, k jeho prvním scénářům patřil ten k filmu Deváté jméno z roku 1963. Mezi lety 1962 a 1970 pracoval na Barrandově jako dramaturg a pak jako scenárista . Většina jeho novel i románů vznikla původně pro filmové zpracování. Svoji tvorbu publikoval od poloviny šedesátých let v řadě periodik, například ve Filmu a době, Plamenu nebo Textech. Celé Körnerovo dílo je prodchnuto tématy existenciální úzkosti a beznaděje. Často náměty svých románů a novel zasazoval do období II. světové války a v několika dílech do vrcholného středověku. Nemálo jeho próz se stalo podkladem ke kvalitním filmům. Autorovým debutem byla novela Střepiny v trávě z roku 1964, po níž brzy následoval román Slepé rameno. Obě tato díla obsahují téma destruktivního účinku války na lidskou psychiku. Už zde se projevila jedna z hlavních charakteristik jeho stylu: výrazná psychologie postav na pozadí spíše diskontinuitního děje. V několika příbězích líčí atmosféru válečnou nebo těsně poválečnou – například v novele Adelheid z roku 1967, kterou roku 1969 zfilmoval František Vláčil, nebo v komorním dramatu Cukrová bouda, kterého se v roce 1980 režijně ujal Karel Kachyňa. Další témata Körnerovy tvorby, která se v jeho knížkách vzájemně prolínají, jsou Sudety, odsun Němců či fanatický fašismus. Vláčil pak v roce 1967 zfilmoval i prózu Údolí včel, tematicky navazující na román z prostředí řádu německých rytířů ve 13. století v Prusku Písečná kosa z roku 1970. Körnerovo dílo rozhodně patřilo k tomu málu kvalitn...

Více od autora