Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Ján Botto
Smrť Jánošíkova

Ján Botto
Smrť Jánošíkova

1925 | Nakladatelství K. Janský

Lyrickoepická básnická skladba, autor využil prvky elégie a hrdinského spevu. Smútok, ktorý vyplýva z básne je výsledkom porevolučného sklamania. Autor vyjadril sklamanie a pocity rezignácie štúrovcov po revolúcií. V ľuďmi ospievovanom Jánošíkovi videl živelnú vzburu proti neľudskému útlaku. Lyrickoepická básnická skladba, autor využil prvky elégie a hrdinského spevu. Smútok, ktorý vyplýva z básne je výsledkom porevolučného sklamania. Autor vyjadril sklamanie a pocity rezignácie štúrovcov… po revolúcií. V ľuďmi ospievovanom Jánošíkovi videl živelnú vzburu proti neľudskému útlaku.

Stav

Velmi dobrý

PODPIS, desky mírně prohnuté, lehce patrný flek z druhé strany frontispice, jinak krásný stav, signovaný Boudův lept, individuální celopergamenová zdobná převazba se zlacením

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	Jansonovými typy vytiskli Kryl a Scotti. Tlačítka na vazbu dodali Souhrada a Navrátil. Svázal A. Tvrdý
Vazba:	pevná
Počet stran:	58
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Cyril Bouda
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Stožár
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 12. 2022 11:13
Číslo položky:	465443

O autorovi

Ján Botto

Ján Botto byl slovenský romantický básník, autor balad a pověstí inspirovaných lidovou poezií. Ve své tvorbě užíval pseudonym Janko Maginhradský a jiné. Narodil se v zemědělské rodině otci Silvestrovi Bottovi a matce Zlatici jako druhorozený syn. Matka mu zemřela, když mu bylo pouhých třináct let. Jeho první škola byla evangelická lidová škola v Nižném Skálníku v Malohontě, byla to jednoduchá jednotřídka s nekvalifikovaným učitelem a splňovala jen nenáročnou úlohu: naučit nejzákladnější vědomosti. Janka Bottu tato škola nijak neuspokojovala a rád chodil za školu. Díky svému nadání a postavení rodičů se rozhodl odejít za vzděláním jinam. Na rodinném hospodářství pracoval jeho o jedenáct let starší bratr Michal. Studovat odešel na latinskou školu do Oždian. V Ožďanech mnoho získat nemohl, byl to typ tehdejších latinských škol s primitivní metodou mechanického učení. Dne 9. září v roce 1843 se zapsal na evangelické lyceum v Levoči. Už tehdy byl absolventem 6. ročníku gymnázia. V Levoči ukončil dva nejvyšší gymnaziální ročníky, resp. stupně: rétoriku a filosofii. Po studiích v Levoči se Botto rozhodl pro tehdy méně typické zaměstnání, inženýr-zeměměřič. Studium začal v Pešti roce 1847 a zapsal se na zdejší techniku. Za revolučních okolností pohotově přeložil báseň Nemzeti dal a dal jí název Pochod. Báseň měla velký úspěch a šířila se v opisech, dokud ji nezabavila uherská policie. Jejího překladatele policisté nenašli, odešel na nějakou dobu zpět do svého rodiště. Ján Botto jezdil na prázdniny domů za otcem. Během prázdnin v roce 1850 se vydal na praxi ke krajskému zeměměřiči Ladislavu Horváthovi do katastru obcí Ožďany a Husiná. Pokračoval v letním semestru 1851 a složil rigorózní zkoušky a získal titul. V roce 1853 byl na podkladě řádné smlouvy přijat k zeměměřičskému podnikateli Františku Filovi na práce v Turci, jimiž se Já...

Více od autora