Mirko Očadlík
Smetanova Má vlast

1953 | Nakladatelství Orbis

Přední český popularisátor Smetanova díla seznamuje posluchače s historií vzniku a prvního uplatnění cyklu symfonických básní "Má vlast", podavá stručný výklad hlavních hudebních motivů, doprovázený notovými citacemi a vede posluchače k tomu, aby i v novém budovatelském životě přijímali "Mou vlast" jako stálou připomín…ku, že "v pravdě poznané je nutno trvat, za ni bojovat a veliký národní ideál všeho lidu každodenně činit skutkem". Přední český popularisátor Smetanova díla seznamuje posluchače s historií vzniku a prvního uplatnění cyklu symfonických básní "Má vlast", podavá stručný výklad hlavních hudebních motivů, doprovázený n…otovými citacemi a vede posluchače k tomu, aby i v novém budovatelském životě přijímali "Mou vlast" jako stálou připomínku, že "v pravdě poznané je nutno trvat, za ni bojovat a veliký národní ideál všeho lidu každodenně činit skutkem".

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož s obálkou
Počet stran:	48, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Divadelní edice, 10. svazek ed. 10. svazek ed. Knihovna diváků a posluchačů
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 2. 2022 13:50
Číslo položky:	287544

O autorovi

Mirko Očadlík

Mirko Očadlík byl český hudební vědec, kritik a pedagog. Jeho první manželka, Věra Očadlíková, roz. Balejová, původně právnička, se zabývala překlady klasických ruských autorů. Jeho druhá manželka Anna Hostomská byla známá hudební redaktorka a spisovatelka. Roku 1923 odmaturoval na smíchovském reálném gymnáziu Poté vystudoval Právnickou fakultu UK a hudební vědu, historii a estetiku na Filosofické fakultě UK. Po studiu hry na klavír a hudební teorie ve Vídni, kde v mládí žil, studoval muzikologii, estetiku a historii na UK v Praze . Pracoval v rozhlase v letech 1928–1950: jako tajemník hudebního oddělení, vedoucí hudebního vysílání, referent gramoarchivu a studijního oddělení, od roku 1945 jako programový ředitel. Autor mnoha článků, statí a knih o klasické hudbě , ale také o hudební moderně. Podílel se na popularizačních pořadech s hudební tematikou . Byl vedoucím teoretické katedry na AMU a vedoucím katedry hudební vědy na filosofické fakultě UK , kde také zastával v letech 1954–1958 místo děkana; členem řady vědeckých ústavů a v roce 1957 také předsedou Divadelního ústavu. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Více od autora