Karel Svolinský
Slovo o pluku Igorově

1946 | Nakladatelství V. Neubert a synové

Slovo o pluku Igorově je podle obecně přijímaného výkladu staroruský hrdinský epos napsaný neznámým autorem koncem 12. století, jehož námětem je neúspěšná výprava novgorodsko-severského knížete Igora Svjatoslaviče proti kočovným Polovcům roku 1185.
Tento epos obsahuje oslavný zpěv, který vypravuje o tažení kníž…ete Igora a jeho družiny na území Polovců , o zármutku Igorovy milé Jaroslavny, a o Igorově neúspěšné třídenní bitvě a následném úprku ze zajetí. Je zde opěvována láska k vlasti a jednota obyvatel ruské země.
Dílo je známo pouze z opisu z počátku 19. století, jehož předloha údajně shořela roku 1812. Již od počátku uvedení eposu v širší známost jej proto doprovází spor o jeho historickou původnost. Slovo o pluku Igorově je podle obecně přijímaného výkladu staroruský hrdinský epos napsaný neznámým autorem koncem 12. století, jehož námětem je neúspěšná výprava novgorodsko-severského knížete Igor…a Svjatoslaviče proti kočovným Polovcům roku 1185.
Tento epos obsahuje oslavný zpěv, který vypravuje o tažení knížete Igora a jeho družiny na území Polovců , o zármutku Igorovy milé Jaroslavny, a o Igorově neúspěšné třídenní bitvě a následném úprku ze zajetí. Je zde opěvována láska k vlasti a jednota obyvatel ruské země.
Dílo je známo pouze z opisu z počátku 19. století, jehož předloha údajně shořela roku 1812. Již od počátku uvedení eposu v širší známost jej proto doprovází spor o jeho historickou původnost.

Stav

Mírně opotřebená

především obálka, pouze titulní část, kniha v pořádku

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	[54]
Jazyk:	česky
Překladatel:	František Kubka
Vydání:	2. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 4. 2023 13:6
Číslo položky:	540114

O autorovi

Karel Svolinský

Karel Svolinský byl český malíř, grafik, ilustrátor, typograf a tvůrce písma, scénograf a vysokoškolský pedagog. V letech 1910–1916 se v Praze vyučil řezbářem. Ve studiu pokračoval od roku 1919 na UPŠ v Praze. U Štěpána Zálešáka studoval malbu a grafiku , u Bohumila Kafky sochu . Po úrazu se zaměřil především na grafiku a nástěnnou malbu, kterou mezi lety 1922–1927 studoval u Františka Kysely. Od roku 1945 působil na téže škole jako vedoucí pedagog Speciálního ateliéru užité grafiky. Těžištěm jeho tvorby je kresba inspirovaná lidovými tradicemi, folklórem a přírodou. Kromě kresby se věnoval především volné, drobné a užité grafice , při jejíž tvorbě experimentoval s grafickými technikami. Typickou grafickou technikou je pro něj dřevoryt a dřevořez . Vynikal také v knižní grafice a ilustraci. Navrhoval gobelíny, byl úspěšným scénografem a především autorem návrhů několika monumentálních realizací: Scénografické výpravě se věnoval od roku 1940, kdy jej pozval do Národního divadla v Praze dirigent Václav Talich k realizaci Dvořákova Jakobína. Později pohostinsky realizoval výpravy převážně pro český operní repertoár jak v Praze, tak ve Státním divadle v Brně, v Olomouci, Plzni a dalších městech. Pohostinsky připravil výpravu Janáčkovy Její pastorkyně i pro Vídeňskou státní operu . Ilustroval celou řadu knih a obálek hudebnin . Roku 1925 byl vystaven jeho slavnostní tisk Máchova Máje na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Po tomto úspěchu vydal u anglické firmy Monotype svůj skript Wenceslas . Zabýval se též tvorbou plakátů, poštovních známek, exlibr...

Více od autora