Július Lenko byl slovenský básník a překladatel. Narodil se 10. prosince v Hybe a vzdělání získával v Liptovském Mikuláši a v Bratislavě, kde studoval slovenštinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Po ukončení vysokoškolského studia v roce 1939 působil jako středoškolský profesor v Humenném a Prešově, v letech 1945 – 1957 učil v Liptovském Mikuláši. V roce 1957 začal pracovat na pověřenectvu školství a kultury v Bratislavě, od roku 1960 pracoval jako redaktor vydavatelství Tatran, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1977. Jeho život a dílo mapuje i dokumentární film Július Lenko . Svá první literární díla začal uveřejňovat už během středoškolských studií v časopisech Slovenský ľud, Nový rod a Svojeť, později publikoval i v časopisech Slovenské smery, Slovenské pohledy, Elán, Pero a Nové slovo. Knižně debutoval v roce 1941 sbírkou básní V nás a mimo nás. Jeho tvorba byla silně ovlivněna poetismem a nadrealismem, ale i spisovateli jako Emil Lukáč, Laco Novomeský, Ivan Krasko, ze zahraničních pak zejména Jiří Wolker. Ve svých začátcích se věnoval tématům dobového vystěhovalectví a milostné lyrice, později se v jeho tvorbě objevovala i témata války, utrpení, později i vzpomínky na dětství a mládí. Kromě vlastní tvorby se věnoval i překládání z němčiny , francouzštiny a ruštiny . Zasloužil se o založení Muzea Janka Krále v Liptovském Mikuláši. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Július Lenko na slovenské Wikipedii....

Slovenský autor místopisných kulturních publikací.

Andrej Plávka byl slovenský spisovatel a básník a komunistický funkcionář. Užíval i pseudonymy Martin Podhorský, Plávka-Podhorský, Podhorský, Vladimír Veselý, Vl. Veselý atd. Narodil se v rodině koželuha. Vzdělání získával v Liptovské Sielnici, Liptovském Mikuláši a později na právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze , ale studium nedokončil. V letech 1931–1945 byl úředníkem v organizaci křesťanské mládeže YMCA, v roce 1939–1945 vedoucím ústavu pro sociální a kulturní péče v Banské Bystrici. V letech 1945–1946 byl náměstkem pověřence informací, v letech 1946–1947 byl tajemníkem Národní fronty a zároveň do roku 1949 rovněž pracoval v Úřadu Sboru pověřenců. V letech 1949–1968 pracoval jako ředitel knižního vydavatelství Tatran, přičemž byl také v letech 1957–1963 tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů a v letech 1958–1966 členem ÚV KSS, také členem ÚV NF SSR. V letech 1963–1965 se věnoval výhradně literární činnosti a v letech 1969–1982 byl předsedou Svazu slovenských spisovatelů. Své první básnické dílo uveřejnil v roce 1922 v časopise Nový rod, a později publikoval iv dalších časopisech. Knižně debutoval v roce 1928 sbírkou básní Z noci i rána. Ve své tvorbě se inspiroval zejména starší generací Slovenská autorů, jako byli Štúrovci, ale zejména Pavol Országh Hviezdoslav, ale zároveň se věnoval i moderním uměleckým směrem, jako jsou poetismus a nadrealizmus. Jeho dílo je přeloženo do mnoha cizích jazyků . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Plávka na slovenské Wikipedii.