Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Politologie
Tomáš Garrigue Masaryk
[Jubilejní sborník] Slovensko Masarykovi

Tomáš Garrigue Masaryk: [Jubilejní sborník] Slovensko Masarykovi

Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Albert Pražák, Karel Kálal, Pavol Országh Hviezdoslav, Janko Jesenský, Martin Rázus, Henry Wickham Steed, Štefan Krčméry, Vladimír Fajnor, Emil Boleslav Lukáč, Vavro Šrobár, Elena Maróthy Šoltésová, Tido Jozef Gašpar, Milan Ivanka, Alois Kolísek, Ivan Dérer, Anton Štefánek, Ľudovít Medvecký, Anton Štefan Ambrose, Martin Mičura, František Kaláč, Jan Drobný, Basile Stoica, Ferdo Šišić, Robert William Seton-Watson, Vladimír Roy, Bohdan Haluzický, Jindřich Kohn, Juraj Slávik, Michal Ursíny, Ladislav Thomka-Markovický, János Petrik, Štefan Osuský
Slovensko Masarykovi

1930 | Nakladatelství Literárne-vedecké nakladateľstvo Vojtecha Tilkovského

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Mírně opotřebená prasklý hřbet, vazba u předsádky prasklá, stránky drží	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	269 - [II]
Jazyk:	slovensky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 11. 2018 13:2
Číslo položky:	43721

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora

Edvard Beneš

Edvard Beneš byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp. v letech 1935–1938 a 1945–1948. V období tzv. Druhé republiky a následné německé okupace do května 1945 žil a politicky působil v exilu. Od roku 1940 až do osvobození Československa byl mezinárodně uznaným vrcholným představitelem československého odboje, a posléze i exilovým prezidentem republiky. Úřadujícím československým prezidentem byl opět v letech 1945–1948. Po boku Tomáše Garrigue Masaryka byl Beneš jedním z vůdců prvního československého odboje a zakladatelů první Československé republiky. Než se stal prezidentem, působil v letech 1918–1935 jako ministr zahraničí. Jako prezident dvakrát abdikoval, poprvé v roce 1938 pod tlakem situace po uzavření Mnichovské smlouvy, podruhé v roce 1948 v reakci na ovládnutí státu Komunistickou stranou. Edvard Beneš se narodil v Kožlanech na severním Plzeňsku jako nejmladší syn rolníka Matěje Beneše a jeho manželky Anny Petronily , roz. Benešové. Osm dětí se dožilo dospělosti. Jedním z jeho sourozenců byl pozdější politik Vojtěch Beneš. Dalšími sourozenci byli Václav, Regina, Cecílie, Jan, Barbora, Bedřich, Albert a Ladislav. V mládí studoval nejprve na Gymnáziu na Vinohradech v Praze ; bydlel tehdy v domě rodiny Oličovy, spřátelené s jeho přítelkyní a pozdější ženou Hanou Benešovou . Po maturitě studoval dále na Filozofické fakultě pražské Univerzity Karlo-Ferdinandovy. V letech 1901–1904 hrál amatérsky fotbal za mužstvo SK Slavia Praha. Od roku 1904 studoval ve Francii na Sorbonně a Svobodné škole politických nauk , v roce 1907 pak v Berlíně. V Paříži se roku 1906 z...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…