Karel Vik byl český grafik, ilustrátor a malíř. V letech 1902–1908 studoval krajinomalbu u Rudolfa von Ottenfelda na Akademii výtvarných umění v Praze. Po úspěchu na grafické výstavě v Lipsku se začal věnovat tvorbě grafik, velkou část jeho díla tvořili dřevoryty. V Praze se podílel na založení SČUG Hollar. Záhy se přestěhoval do Turnova, kde se podílel na založení skupiny Turnovské dílo . První série dřevorytů vyšla v roce 1917 pod jménem Na horách, v roce 1921 již v Turnově Český ráj. Poté monografie se sériemi dřevorytů Zimní pohádka , Praha a Slovensko. Od roku 1941 byl člen České akademie věd a umění, dostal Cenu Josefa Mánesa v roce 1948 a od roku 1953 byl také zasloužilý umělec.

Anna Gašparíková-Horáková byla slovenská historička a archivářka. Byla nejstarší dcerou slovenského spisovatele Jozefa Gašparíka-Leštinského. Vystudovala dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . V letech 1929-1936 pracovala jako soukromá archivářka Tomáše Garrigue Masaryka. Její vzpomínky z této doby vyšly knižně v roce 1995 pod názvem U Masarykovcov. Spomienky osobnej archivárky T. G. Masaryka. V roce 1936 se provdala za slavistu prof. Jiřího Horáka. Je autorkou historické monografie Povstanie Rákocziho, Slovania a Tisícročné Slovensko . Toto syntetické dílo psala ze stanoviska Československé jednoty, vyzdvihuje význam reformačních tradic v dějinách slovenského národa a vyzdvihla příslušnost Slovenska k západoevropskému kulturnímu okruhu. Věnovala se rovněž literární historii a vydávala publikace propagující slovenskou kulturu v zahraničí. V roce 1992 jí byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy in memoriam.