Knihy
Historie
Evropská historie
Lubor Niederle
Slovanské starožitnosti Díl I, svazek 1 + 2, Dí...

Lubor Niederle: Slovanské starožitnosti Díl I, svazek 1 + 2, Díl II, svazek 1 - 3, Díl III - Život starých Slovanů + Původ a počátky Slovanů jižních + Původ a počátky Slovanů západních

Lubor Niederle, Theodor Saturník
Slovanské starožitnosti Díl I, svazek 1 + 2, Díl II, svazek 1 - 3, Díl III - Život starých Slovanů + Původ a počátky Slovanů jižních + Původ a počátky Slovanů západních

1906 | Nakladatelství Bursík & Kohout

Obsažené svazky:

Život starých Slovanů, Díl 1, sv. 2 1913 Díl 1, svazek 2 (S. 399 až 897)
Slovanské starožitnosti II, Původ a počátky Slovanů jižních 1906 Svazek 1 (280 s., [1] s. mp, 1. vyd.)
Slovanské starožitnosti. Oddíl kulturní : Život starých S..., Základy kulturních starožitností slov... 1911 Díl I., svazek 1 (389 s., 1. vyd.)
Slovanské starožitnosti, Původ a počátky Slovanů jižních 1910 Díl II., sv. II. (Strana 284-547)
Život starých Slovanů, Základy kulturních starožitností slov... 1916 Dílu 2. Sv. 1 (299 s.,211 s., fotogr)
Slovanské starožitnosti, Původ a počátky Slovanů západních 1919 Díl III (258 s.)

Stav

Dobrý

razítka a popisky z knihovny, místy fleky, obálky přilepené ke knize

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	263 + 510 + 1296 + 280 + 389 + 258
Jazyk:	česky
Edice:	8, 8. svazek ed. 8, 8. svazek ed. Historická bibliotéka, Slovanské starožitnosti, Slovanské starožitnosti. Oddíl kulturní, Slovanské starožitnosti. Oddíl kulturní. Díl 2, Slovanské starožitnosti. Oddíl historický
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 2. 2024 19:45
Číslo položky:	771086

O autorech

Lubor Niederle

Lubor Niederle byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie. Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle. Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče . Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem. Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se začal postupně soustředit hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti - soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické. V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu....

Více od autora

Theodor Saturník

Theodor Saturník byl český právník a právní historik, profesor slovanského a středoevropského práva a děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy. Studoval na gymnáziích v Rychnově nad Kněžnou a v Táboře, poté se zapsal ke studiu práv na české právnické fakultě v Praze, kde byl v roce 1913 promován doktorem práv. Krátce získával praxi v soudnictví, protože se původně chtěl stát advokátem, ale už od počátku roku 1914 až do roku 1928 pracoval jako konceptní úředník, resp. tajemník v Národním muzeu. Zpracoval také jeho dějiny během první světové války a v prvních letech po vzniku Československa, nejvíce se ale zabýval dějinami jižních Slovanů. V roce 1923 se habilitoval pro obor dějin slovanského práva a o pět let později byl na české právnické fakultě jmenován mimořádným profesorem, přednášel také o středoevropských právních dějinách. Ke jmenování řádným profesorem pro odpor v části profesorského sboru došlo až v roce 1938, ovšem jmenovací dekret nebyl Theodoru Saturníkovi kvůli událostem okolo Mnichovské dohody nikdy doručen a tak byl nakonec skutečně jmenován až po válce roku 1946. Tehdy také jedno funkční období právnickou fakultu jako děkan vedl. Kromě toho redigoval Sborník věd státních a právních a už od 30. let byl generálním sekretářem a jednatelem Slovanského ústavu. Ve svém díle se snažil navazovat na profesora Kadlece, k němuž se velmi hlásil, ale jeho úrovně a proslulosti nikdy nedosáhl.

Více od autora