Mladý intelektuál Martin Klučka pochází z Hlučínska, ale žije v Praze, kde vystudoval dějiny umění a pokračuje v doktorandském studiu. Jeho život nemá pevné kontury. Přestože se v Praze cítí osamocený a vykořeněný, návrat do rodného kraje je pro něj nepředstavitelný. Do jisté míry se za svůj slezský původ i stydí. Podvědomě je však přitahován právě rozporuplnou německo-českou národností a pohnutou válečnou historií této části Slezska. Ve své disertační práci se zabývá architekturou nacistického Německa a jeho zájem mu přivede do cesty tajemnou dívku Martinu Lípovou. Právě ona jej nakonec přesvědčí, aby se věnoval postavě Hanse Kamlera, hlavního architekta Heinricha Himmlera. Ví se o něm pouze to, že na konci války pobýval v Praze, pak jeho stopy mizí. Pátrání po jeho dalších osudech následně přivádí mladou dvojici do mnoha dobrodružných situací. Vedle této dějové linie se pak odvíjí monolog samotného Kamlera, v němž rekonstruuje svůj život a noří se do úvah o své práci, násilí a smrti. Tyto dvě roviny jsou zarámovány příběhem Martinova otce Waltera Klučky, který na začátku 90. let cestuje za prací do Německa. Všechny tři linie se nakonec protnou v malé slezské vesnici Ludgeřovice, kde se obnovuje hřbitov vojáků padlých ve službách wehrmachtu.

Za dramatickým dějem románu vyvstávají hlubší souvislosti a otázky národní identity dnešních Slezanů. Petr Čichoň odhaluje rozporuplnou minulost tohoto pozoruhodného kraje.