Milan Myška, Marie Schenková, Karel Müller, Jiří Urbanec, Jaromír Kalus, Jaroslav Bakala, Jaroslav Bechný, Zdeněk Jirásek, Pavel Kouřil, Zdena Vachová, Jiří Paclík, Alois Knop, Tomáš Grim, Dan Gawrecki, Libuše Dědková, Karel Boženek
Slezsko : zeměpisný obraz československého Slezska

1992 | Nakladatelství Matice slezská

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	288
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Opava
Vystaveno:	16. 5. 2025 11:30
Číslo položky:	1236510

O autorech

Milan Myška

Milan Myška byl český historik. Specializoval se na hospodářské a sociální dějiny novověku. Po maturitě na bíloveckém gymnáziu studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V 50. letech vyučoval na Vyšší pedagogické škole v Opavě, která postupně prošla transformací v Pedagogickou fakultu se sídlem v Ostravě, jejíž se stal Myška proděkanem. Z katedry dějepisu postupně vybudoval patrně nejvýznamnější pracoviště zaměřené na hospodářské a sociální dějiny 18.–20. století v tehdejším Československu. Protože však v 60. letech zastával proreformní postoje, a zejména pak pro svou ilegální činnost v době po sovětské invazi byl s počínající normalizací zbaven možnosti vědecké a pedagogické práce a pro následující roky vystaven tvrdé perzekuci. Po 13 let byl bez stálého zaměstnání a psal „do šuplíku“, příp. publikoval pod cizími jmény. V 80. letech pracoval ve Slezském zemském muzeu v Opavě. Po revoluci působil na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity a v roce 2007 se stal vědeckým ředitelem tamějšího Centra pro hospodářské a sociální dějiny. Byl členem řady redakčních rad a domácích i mezinárodních profesních organizací. Byl respektovaným odborníkem na problematiku industrializace, protoindustrializace a podnikání, zabýval se ale též historií moravskoslezského regionu a metodickými problémy hospodářských dějin. Hlubokou stopu zanechal coby organizátor historického bádání na půdě ostravského vysokého školství a také jako vědecký redaktor několika periodik a děl encyklopedického charakteru, především pak rozsáhlého Biografického slovníku Slezska a severní Moravy. Podílel se i na sepsání několika učebnic.

Více od autora

Jiří Urbanec

Jiří Urbanec byl český literární historik a jeden z největších znalců díla Petra Bezruče. Narodil se roku 1932 v Lískovci u Frýdku . Od roku 1936 navštěvoval obecnou školu ve Frýdku a od roku 1945 gymnázium tamtéž. Vystudoval obor čeština-ruština na Filozofické fakultě univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně a poté mezi lety 1956 a 1960 dálkově historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Svou pedagogickou činnost začal v Krnově, ale největší část své kariéry strávil v Opavě, kde se věnoval studiu Bezručova díla. Za tuto činnost mu byl roku 1967 udělen titul kandidát věd. V obecnějším měřítku zaměřoval svou vědeckou činnost na českou, polskou a slovenskou literaturu 20. století. Jiří Urbanec se po roce 1989 významnou měrou zasadil o založení opavské Slezské univerzity. V letech 1990–1991 byl prvním děkanem Filozofické fakulty v Opavě Masarykovy univerzity , stal se také vedoucím Ústavu bohemistiky a knihovnictví a jedním ze zakladatelů Novin Slezské univerzity . V období po Sametové revoluci také usiloval o znovuzaložení Matice slezské. V letech 1961–1972 byl vedoucím Památníku Petra Bezruče. Jiří Urbanec zemřel dne 15. listopadu 2014. Poslední rozloučení se konalo 21. listopadu 2014 v kostele Svatého Ducha v Opavě. Jeho ostatky byly uloženy na opavském městském hřbitově. Svou vědeckou činnost zaměřoval Jiří Urbanec na krajové autory. Prvořadým cílem jeho bádání bylo studium Petra Bezruče, které se mu stalo celoživotním posláním. Mimo něj publikoval také díla o Jaromíru Šavrdovi, A. C. Norovi, Josefu Kalusovi nebo Vojtěchu Martínkovi.

Více od autora