Petr Bezruč
Slezské číslo : Díl 1-6 KOMPLETNÍ, PODPIS PETR BEZRUČ

1931 | Nakladatelství s.n

Obsažené svazky:

Slezské číslo, Básník v cizině 1931 1. oddíl ([12])
Slezské číslo, Návrat do vlasti 1931 2
Slezské číslo, Putování Těšínskem 1931 3. oddíl (1 sv. (nestr.))
Slezské číslo 1931 4
Slezské číslo, Na Opavsku básník 1931 5 a 6

Stav

Velmi dobrý

PODPIS, číslováno, ochranná krabička s oděrkami, sešity v pěkném zachovalém stavu, jen minimální oděrky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jen minimální oděrky obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	Číslované výtisky: 1. díl - 148/255 dřevoryty Karla Mináře, ruční papír zerkallský, 2. díl - výtisk 148 dřevoryty Rudy Kubíčka, 3. díl - 148/180 ruční zerkallský papír, 4. díl - podpis Petr Bezruč, 148/150, Iniciálky od Vladimíra Kristina na zerkallském papíře 16bodovými polotučnými typy Rennerovy Futury, 5. a 6. díl - 148/151, dřevoryty M. Mrkvičkové - Hlobilové na ručním zerkallském papíře
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	300 + 12 + 300 + 300 + 300
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	M Mrkvičková-Hlobilová
Vydáno v:	Kroměříž
Vystaveno:	8. 1. 2024 13:3
Číslo položky:	727449

O autorech

Petr Bezruč

Petr Bezruč je literární pseudonym, pod kterým vystupoval slezský básník Vladimír Vašek . Je považován za autora jediné básnické sbírky původně nazvané Slezské číslo, později známé jako Slezské písně, vydané na počátku 20. století. Naprosto ojedinělé verše útočně promlouvající za sociální a národní zájmy českých obyvatel Slezska nemají svou genezí, stylem ani dalším osudem v české literatuře obdobu. Literární historici řadí Bezruče do generace tzv. anarchistických buřičů, byť je to sporné . Jeho dílo je ovlivněno symbolismem a Českou modernou. Narodil se v roce 1867 v Opavě do rodiny Antonína Vaška a jeho ženy Marie Vaškové . Jeho otec Antonín Vašek byl učitel, filolog a slezský buditel. Vydával od roku 1860 první český list ve Slezsku, Opavský besedník. Jako jeden z prvních odmítl uznat pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Na základě filologického rozboru dokázal, že autorem jejich textu je Václav Hanka a obvinil ho z jejich padělání. Vaškova matka Marie pocházela ze zámožné rodiny v Týnci nad Labem. V roce 1873 byl Antonín Vašek za své pročeské aktivity nucen i s rodinou přestěhovat se do Brna. Každé léto však malý Vladimír Vašek trávil v Háji u Opavy, kam se jeho otec vracel za svou zálibou – lovem. Dětství Vladimíra Vaška zůstalo ovšem poznamenáno neshodami mezi rodiči a nevybíravými útoky proti otci za jeho filologickou práci o Rukopisech. Otec Antonín Vašek zemřel na tuberkulózu v roce 1880. Jeho vdova Marie Vašková zůstala se šesti dětmi sama v nelehké finanční situaci. V roce 1881 začal Vladimír Vašek navštěvovat tehdejší Slovanské gymnázium v Brně . Nejhorší prospěch měl z němčiny, matematiky a zpěvu. Sám později přiznal, že hudbě nikdy nerozuměl. Učitel zpěvu ještě na měšťance Vaškovi posměšně přezdíval Anton (z německého ein Ton = „jeden ...

Více od autora

Karel Svolinský

Karel Svolinský byl český malíř, grafik, ilustrátor, typograf a tvůrce písma, scénograf a vysokoškolský pedagog. V letech 1910–1916 se v Praze vyučil řezbářem. Ve studiu pokračoval od roku 1919 na UPŠ v Praze. U Štěpána Zálešáka studoval malbu a grafiku , u Bohumila Kafky sochu . Po úrazu se zaměřil především na grafiku a nástěnnou malbu, kterou mezi lety 1922–1927 studoval u Františka Kysely. Od roku 1945 působil na téže škole jako vedoucí pedagog Speciálního ateliéru užité grafiky. Těžištěm jeho tvorby je kresba inspirovaná lidovými tradicemi, folklórem a přírodou. Kromě kresby se věnoval především volné, drobné a užité grafice , při jejíž tvorbě experimentoval s grafickými technikami. Typickou grafickou technikou je pro něj dřevoryt a dřevořez . Vynikal také v knižní grafice a ilustraci. Navrhoval gobelíny, byl úspěšným scénografem a především autorem návrhů několika monumentálních realizací: Scénografické výpravě se věnoval od roku 1940, kdy jej pozval do Národního divadla v Praze dirigent Václav Talich k realizaci Dvořákova Jakobína. Později pohostinsky realizoval výpravy převážně pro český operní repertoár jak v Praze, tak ve Státním divadle v Brně, v Olomouci, Plzni a dalších městech. Pohostinsky připravil výpravu Janáčkovy Její pastorkyně i pro Vídeňskou státní operu . Ilustroval celou řadu knih a obálek hudebnin . Roku 1925 byl vystaven jeho slavnostní tisk Máchova Máje na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Po tomto úspěchu vydal u anglické firmy Monotype svůj skript Wenceslas . Zabýval se též tvorbou plakátů, poštovních známek, exlibr...

Více od autora