Vladimír Körner
Slepé rameno

1965 | Nakladatelství Československý spisovatel

Tímto mezním předělem mezi životem a smrtí, mezi kolaborací a svědomím, je zde poslední fáze fašistické okupace tak, jak nelítostně změnila a určovala životy členů odbojové skupiny vedené bývalými důstojníky československé armády. Za tímto vnějším rámcem odvíjí autor vnitřní rozpor hrdiny, bývalého poručíka, který úzko…stně prožívá permanentní nebezpečí a pocit ohrožení vůči ženě, jejíž bývalé styky na něho vrhají stín podezření. Román je lokalizován do severomoravského pohraničí, kde dlouholeté soužití českého a německého obyvatelstva vytvořilo za okupace specifické podmínky. Tímto mezním předělem mezi životem a smrtí, mezi kolaborací a svědomím, je zde poslední fáze fašistické okupace tak, jak nelítostně změnila a určovala životy členů odbojové skupiny vedené bývalými důs…tojníky československé armády. Za tímto vnějším rámcem odvíjí autor vnitřní rozpor hrdiny, bývalého poručíka, který úzkostně prožívá permanentní nebezpečí a pocit ohrožení vůči ženě, jejíž bývalé styky na něho vrhají stín podezření. Román je lokalizován do severomoravského pohraničí, kde dlouholeté soužití českého a německého obyvatelstva vytvořilo za okupace specifické podmínky.

Stav

Dobrý

razítko, natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítko, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	274
Jazyk:	česky
Edice:	315. svazek ed. 315. svazek ed. Žatva
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2026 11:41
Číslo položky:	1535796

O autorovi

Vladimír Körner

Vladimír Körner je český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista. Od dětství byl poloviční sirotek, jeho otec padl jen pouhé tři dny před koncem druhé světové války. V letech 1954–57 studoval na Průmyslové škole filmové v Čimelicích a pak v letech 1958–63 na FAMU. Už během studií působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov, k jeho prvním scénářům patřil ten k filmu Deváté jméno z roku 1963. Mezi lety 1962 a 1970 pracoval na Barrandově jako dramaturg a pak jako scenárista . Většina jeho novel i románů vznikla původně pro filmové zpracování. Svoji tvorbu publikoval od poloviny šedesátých let v řadě periodik, například ve Filmu a době, Plamenu nebo Textech. Celé Körnerovo dílo je prodchnuto tématy existenciální úzkosti a beznaděje. Často náměty svých románů a novel zasazoval do období II. světové války a v několika dílech do vrcholného středověku. Nemálo jeho próz se stalo podkladem ke kvalitním filmům. Autorovým debutem byla novela Střepiny v trávě z roku 1964, po níž brzy následoval román Slepé rameno. Obě tato díla obsahují téma destruktivního účinku války na lidskou psychiku. Už zde se projevila jedna z hlavních charakteristik jeho stylu: výrazná psychologie postav na pozadí spíše diskontinuitního děje. V několika příbězích líčí atmosféru válečnou nebo těsně poválečnou – například v novele Adelheid z roku 1967, kterou roku 1969 zfilmoval František Vláčil, nebo v komorním dramatu Cukrová bouda, kterého se v roce 1980 režijně ujal Karel Kachyňa. Další témata Körnerovy tvorby, která se v jeho knížkách vzájemně prolínají, jsou Sudety, odsun Němců či fanatický fašismus. Vláčil pak v roce 1967 zfilmoval i prózu Údolí včel, tematicky navazující na román z prostředí řádu německých rytířů ve 13. století v Prusku Písečná kosa z roku 1970. Körnerovo dílo rozhodně patřilo k tomu málu kvalitn...

Více od autora