Miroslav Rafaj
Slepá kolej

1975 | Nakladatelství Československý spisovatel

Povídkový soubor těží z prostředí vodohospodářských staveb, a to v situacích, kdy jde o řešení namáhavého a důležitého pracovního úkolu. V dramaticky a intimně laděných příbězích vystupují jako hlavní postavy lidé těžce se sžívající s kolektivem - samotáři, osoby potýkající se s morálkou a někdy i se zákonem, přičemž …jejich osudy odhalují mezilidské vztahy v krizových okamžicích života. Povídkový soubor těží z prostředí vodohospodářských staveb, a to v situacích, kdy jde o řešení namáhavého a důležitého pracovního úkolu. V dramaticky a intimně laděných příbězích vystupují jako hlavn…í postavy lidé těžce se sžívající s kolektivem - samotáři, osoby potýkající se s morálkou a někdy i se zákonem, přičemž jejich osudy odhalují mezilidské vztahy v krizových okamžicích života.

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky na obálce

Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky na obálce
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	131
Jazyk:	česky
Edice:	Malá žatva
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 7. 2026 8:43
Číslo položky:	1846914

O autorovi

Miroslav Rafaj

Miroslav Rafaj – 5. prosince 1987, Opava) byl český lesní inženýr, redaktor a prozaik, bratr literárního kritika a básníka Oldřicha Rafaje. Vyrůstal v rodině krejčího. Po maturitě na reálném gymnáziu v Novém Jičíně roku 1953 vystudoval na Vysoké škole zemědělské a lesnické v Brně obor inženýrské stavby lesnické a roku 1958 získal titul inženýr. Od roku 1960 žil v Opavě, kde do roku 1968 působil jako stavbyvedoucí a projektant v podniku zemědělských meliorací. Pak řídil opavskou Okresní správu silnic a v letech 1971–1972 byl vedoucím odboru výstavby Městského národního výboru ve Vítkově. Roku 1973 se stal šéfredaktorem nakladatelství Profil v Ostravě a tuto funkci vykonával až do své smrti. Zároveň se roku 1977 stal tajemníkem severomoravské pobočky normalizačního Svazu českých spisovatelů. Náměty pro své prózy čerpal především z pracovních prostředí, které osobně poznal. Jeho hrdinové v nich překonávají pracovní těžkosti a vzájemná nedorozumění a nacházejí k sobě cestu tím, že zapomínají na osobní zájmy ve prospěch společného díla, čímž demonstrují zrání nového socialistického člověka. V letech tzv. normalizace byly proto jeho knihy vyzvedány jako vzor tzv. angažované literatury. Jeho prozaické dílo doplňuje několik divadelních, televizních a rozhlasových her.

Více od autora