Václav Horčička, Jan Županič, Michaela Žáková, Jan Zumr
Šlechta bez monarchie : staré elity posthabsburské střední Evropy 1918-1938

2025 | Nakladatelství Pankrác s.r.o.

Kniha se věnuje působení šlechty ve veřejném životě Československé a Rakouské republiky v období mezi světovými válkami. Pozornost soustředí především na její činnost v obou armádách, diplomacii a politice těchto států. Autoři odpovídají na otázku, do jaké míry byla šlechta ochotna se veřejně angažovat po rozpadu rakou…sko-uherské monarchie a ustavení republikánských režimů. Identifikují přitom shody, ale i rozdíly v přístupu šlechticů v Československu a Rakousku. Konstatují, že v obou případech šlechta a zejména její nejelitnější část, aristokracie, vnímala nové poměry se značnou nedůvěrou. Na příkladech konkrétních šlechticů i šlechtičen kniha současně prokazuje, že zejména v Rakousku se aristokracie na situaci poměrně rychle adaptovala a stala se spojencem konzervativních politických sil soustředěných jak v křesťanskosociální straně, tak v domobraně polovojenského charakteru zvané Heimwehr. Současně dokládá obdobný, byť méně nápadný posun ve vnímání československé reality šlechtou ve třicátých letech dvacátého století. Důvody autoři spatřují mimo jiné v nacistické hrozbě, která vedla aristokracii v Československu i Rakousku k vlasteneckým postojům a tím i vyšší míře angažovanosti. Kniha se věnuje působení šlechty ve veřejném životě Československé a Rakouské republiky v období mezi světovými válkami. Pozornost soustředí především na její činnost v obou armádách, diplomacii a pol…itice těchto států. Autoři odpovídají na otázku, do jaké míry byla šlechta ochotna se veřejně angažovat po rozpadu rakousko-uherské monarchie a ustavení republikánských režimů. Identifikují přitom shody, ale i rozdíly v přístupu šlechticů v Československu a Rakousku. Konstatují, že v obou případech šlechta a zejména její nejelitnější část, aristokracie, vnímala nové poměry se značnou nedůvěrou. Na příkladech konkrétních šlechticů i šlechtičen kniha současně prokazuje, že zejména v Rakousku se aristokracie na situaci poměrně rychle adaptovala a stala se spojencem konzervativních politických sil soustředěných jak v křesťanskosociální straně, tak v domobraně polovojenského charakteru zvané Heimwehr. Současně dokládá obdobný, byť méně nápadný posun ve vnímání československé reality šlechtou ve třicátých letech dvacátého století. Důvody autoři spatřují mimo jiné v nacistické hrozbě, která vedla aristokracii v Československu i Rakousku k vlasteneckým postojům a tím i vyšší míře angažovanosti.

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 13. 6. 2025

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	438
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086781488
ISBN:	9788086781488
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 5. 2025 9:31
Číslo položky:	1251647

O autorech

Jan Županič

Narozen 22. března 1972 v Praze jako syn herců Ladislava Županiče a Jany Drbohlavové. Po maturitě na gymnáziu Jana Nerudy v Praze 1 roku 1990 vystudoval v letech 1990-1996 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obor historie – archivnictví a pomocné vědy historické, v jehož rámci v letním semestru 1994-95 pobýval na Universität Konstanz . V letech 1994-1997 byl zaměstnán jako učitel dějepisu na gymnáziu Orbis Pictus v Praze 9 – Újezdě nad Lesy, 1996-1997 pracoval v Archivu hlavního města Prahy jako odborný archivář a roku 1997 působil jako rada odboru střední Evropy na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. V říjnu 1997 zahájil doktorské studium na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, které zakončil roku 2001 obhajobou práce „Rakousko-uherská zahraniční politika a polská otázka za první světové války “. Od října 1999 působil jako asistent a od ledna 2002 jako odborný asistent Ústavu světových dějin Filozofické fakulty. Na Katedře občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy působí od října 2005. V únoru 2007 obhájil před vědeckou radou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy habilitační práci „Nová šlechta Rakouského císařství“ a byl k 1. červenci 2007 jmenován docentem pro obor světové a obecné dějiny. Profesorem byl jmenován usnesením vědecké rady Univerzity Karlovy z 30. května 2013 rozhodnutím prezidenta republiky ke dni 1. března 2014. Absolvoval řadu vědeckých a přednáškových pobytů na řadě německých, rakouských a polských univerzit. Je členem rakouské Heraldisch-genealogische Gesellschaft Adler a německé Gesellschaft für Überseegeschichte a členem redakčních rad Prague Papers on History of International Relations a Historický obzor. Hlavním předmětem jeho vědeckého zájmu jsou dějiny a vývoj šlechtických elit Rakouské monarchie, dějiny habsburské říše v 19. a 20. století a regionální a evropské dějiny.(zdroj životopisu: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KOVF-273.html...

Více od autora

Václav Horčička

Narozen 6. 8. 1971 ve Dvoře Králové nad Labem. Doc., PhDr., Ph.D., historik a politolog, vysokoškolský pedagog, odborné práce z dějin mezinárodních vztahů.

Více od autora