Helena Kosková
Škvorecký

2004 | Nakladatelství Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého)

Monografie sleduje dílo Josefa Škvoreckého v českém i světovém kontextu doby jeho vzniku. Ve čtyřicátých letech navazuje jeho poetika na civilismus Skupiny 42 svým zájmem o všednodenní život a hovorovou řeč i orientací na angloamerickou literární tradici. Další silný dobový vliv představuje existencialismus, který pozn…amenává autorův přístup k životu už od Zbabělců. V padesátých a v šedesátých letech reaguje Škvorecký na všeobecně pociťovanou krizi jazyka a románu širokým rejstříkem tvůrčích postupů: od otevřenosti a fragmentarizace románové formy , inspirace filmem a okrajovými literárními žánry , až po magickou poetičnost Legendy Emöke a Bassaxofonu. Zkušenost exilu výrazně posílila jeho domovské právo ve dvou kulturních oblastech, české a angloamerické. Jeho schopnost evokovat prožitek ztraceného času vizuálním detailem a absolutním sluchem pro hovorový jazyk vytváří dojem autenticky zachycených scén a epizod. Složitá, filmovým střihem inspirovaná kompozice je spojuje v téměř surrealistickou koláž, vyjadřující chaos současného světa. Intertextualita, četné literární a hudební aluze ho sbližují s postmoderními tendencemi, jeho hluboce zakotvený křesťanský humanismus a smysl pro groteskní směsici vysokého a nízkého v lidském životě navazuje na tradice české a středoevropské. Monografie sleduje dílo Josefa Škvoreckého v českém i světovém kontextu doby jeho vzniku. Ve čtyřicátých letech navazuje jeho poetika na civilismus Skupiny 42 svým zájmem o všednodenní život a hovorov…ou řeč i orientací na angloamerickou literární tradici. Další silný dobový vliv představuje existencialismus, který poznamenává autorův přístup k životu už od Zbabělců. V padesátých a v šedesátých letech reaguje Škvorecký na všeobecně pociťovanou krizi jazyka a románu širokým rejstříkem tvůrčích postupů: od otevřenosti a fragmentarizace románové formy , inspirace filmem a okrajovými literárními žánry , až po magickou poetičnost Legendy Emöke a Bassaxofonu. Zkušenost exilu výrazně posílila jeho domovské právo ve dvou kulturních oblastech, české a angloamerické. Jeho schopnost evokovat prožitek ztraceného času vizuálním detailem a absolutním sluchem pro hovorový jazyk vytváří dojem autenticky zachycených scén a epizod. Složitá, filmovým střihem inspirovaná kompozice je spojuje v téměř surrealistickou koláž, vyjadřující chaos současného světa. Intertextualita, četné literární a hudební aluze ho sbližují s postmoderními tendencemi, jeho hluboce zakotvený křesťanský humanismus a smysl pro groteskní směsici vysokého a nízkého v lidském životě navazuje na tradice české a středoevropské.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	227 s., [28] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090310966
ISBN:	9788090310964
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 7. 2024 17:39
Číslo položky:	905180

O autorovi

Helena Kosková

Helena Kosková je česká literární kritička a historička, jež současně též přednáší na vysoké škole. Kosková, dívčím příjmením Fischlová, se narodila jako mladší ze dvou dcer do smíšené česko-židovské rodiny českého právníka Otto Fischla. Matka sice byla katolička, avšak otec Žid, a proto musel svou právnickou praxi před druhou světovou válkou v roce 1939 přerušit. Během války však ani otec rodiny, ani jeho dvě dcera nemusely odejít do transportu do koncentračního tábora, neboť ošetřující lékař Otto Fischla označil za práce neschopného. Po druhé světové válce vstoupil Otto Fischl do Komunistické strany Československa a po roce 1948 se stal náměstkem ministra financí. V letech 1949 až 1951 zastával funkci velvyslance Československa v Německé demokratické republice . Obě dcery, jak starší Eva , tak mladší Helena měly naopak protikomunistické smýšlení. Když pak Eva emigrovala, byl její otec Otto Fischl v lednu 1951 odvolán z diplomatického postu a v červnu téhož roku zatčen. Souzen byl jako jeden z obžalovaných v procesu s Rudolfem Slánským. V listopadu 1952 nad ním soud vyřkl trest smrti a začátkem prosince toho roku byl popraven. Fischlova mladší dcera Helena tou dobou studovala na gymnáziu. Z něj musela v souvislosti s otcovým procesem odejít a roku 1953 se musela se svojí matkou z Prahy násilně vystěhovat do Stachovic, obce na severní Moravě ležící jihovýchodně od Fulneku. Roku 1954 externě odmaturovala na jedenáctileté střední škole v Novém Jičíně. Zaměstnána následně mohla být v dělnických profesích, a sice v papírenském průmyslu, ve strojírenství či v obchodě. Přesto se dálkově přihlásila na studia do Bratislavy, ale krátce poté přestoupila na Vysokou školu pedagogickou v Praze, na níž absolvovala obor český jazyk a ruština a roku 1959 úspěšně obhájila diplomovou práci na téma „Vývoj a současný stav poznání života a díla Karla Čapka“. Mezi tím se navíc v létě 1956 provdala a p...

Více od autora