Karel Václav Rais
Skleník

1973 | Nakladatelství Československý spisovatel

Příběh se odehrává na Českomoravské vrchovině ve vesnici Běleč. Pojezdný Domomrázek se oženil s mladou Gustýnou, ale Gustýnu tamní smetánka nepřijme kladně. Paní starostová, paní doktorová i paní poštmistrová s paní Dařbujánovou ji nechtějí vzít mezi sebe. Hlavním důvodem je to, že Gustýna nemá v bytě skleník, prosklen…á skříň vzadu se zrcadlem, do které se dříve dával porcelán a ozdobné sklo. Gustýna to zpočátku ignoruje, ale když jdou jako novomanželé ze zdvořilosti na návštěvy, nechovají se k nim jako k rovnocenným. Jednají s nimi jako s podřadnými a dávají jim najevo, že kdo nemá skleník, k nim nepatří. Matka pojezdného dává synovi peníze, aby si skleník také pořídili, ale on hrdě odmítne a ještě jí vynadá, že až budou skleník chtít, tak si ho opatří. Gustýna tuhle nepřízeň snáší dosti špatně. Nakonec se rozhodne požádat otce, aby jí poslal peníze na skleník. Když přijde psaní od otce, Gustýna je šťastná. Svěří se služce, že skleník si kupovat nebudou, protože ve městě už vyšel z módy. Moderní je kredenc. A že tu si koupí místo skleníku. A tak se taky stane. Rychle se mezi smetánku donese, že si Gustýna pořídila kredenc a všichni je chtějí navštívit, aby se podívali. Paní doktorová ihned svému manželovi říká, že takový kus nábytku musí mít taky, a musí ho mít dříve než paní starostová. To samé povídá při odchodu i paní starostová. Celá vesnice se chce podívat na tento obdivuhodný nábytek. Od této doby je začne panstvo počítat mezi sebe. Příběh se odehrává na Českomoravské vrchovině ve vesnici Běleč. Pojezdný Domomrázek se oženil s mladou Gustýnou, ale Gustýnu tamní smetánka nepřijme kladně. Paní starostová, paní doktorová i paní pošt…mistrová s paní Dařbujánovou ji nechtějí vzít mezi sebe. Hlavním důvodem je to, že Gustýna nemá v bytě skleník, prosklená skříň vzadu se zrcadlem, do které se dříve dával porcelán a ozdobné sklo. Gustýna to zpočátku ignoruje, ale když jdou jako novomanželé ze zdvořilosti na návštěvy, nechovají se k nim jako k rovnocenným. Jednají s nimi jako s podřadnými a dávají jim najevo, že kdo nemá skleník, k nim nepatří. Matka pojezdného dává synovi peníze, aby si skleník také pořídili, ale on hrdě odmítne a ještě jí vynadá, že až budou skleník chtít, tak si ho opatří. Gustýna tuhle nepřízeň snáší dosti špatně. Nakonec se rozhodne požádat otce, aby jí poslal peníze na skleník. Když přijde psaní od otce, Gustýna je šťastná. Svěří se služce, že skleník si kupovat nebudou, protože ve městě už vyšel z módy. Moderní je kredenc. A že tu si koupí místo skleníku. A tak se taky stane. Rychle se mezi smetánku donese, že si Gustýna pořídila kredenc a všichni je chtějí navštívit, aby se podívali. Paní doktorová ihned svému manželovi říká, že takový kus nábytku musí mít taky, a musí ho mít dříve než paní starostová. To samé povídá při odchodu i paní starostová. Celá vesnice se chce podívat na tento obdivuhodný nábytek. Od této doby je začne panstvo počítat mezi sebe.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	135
Jazyk:	česky
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Slunovrat. Malá řada
Vydání:	Vyd. v ČS 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 3. 2024 13:24
Číslo položky:	798577

O autorovi

Karel Václav Rais

Karel Václav Rais byl český prozaik s regionálním zaměřením na Podkrkonoší a Hlinecko, autor knih pro děti a mládež. Je jedním z představitelů českého literárního realismu a tvůrců tzv. venkovské prózy. Svým dílem navazoval na Němcovou, Nerudu, Hálka a Světlou. Spoluzaložil a posléze i spoluredigoval beletristický časopis Zvon. Narodil se v Bělohradě . Pocházel z chudé rodiny, jeho matka byla švadlenou, otec rodinu zabezpečoval prací na poli a tkalcováním. Rais měl s rodiči harmonický vztah. I díky nim a jejich laskavé péči si k rodnému kraji vytvořil silné pouto. Pro Raisův malý vzrůst, tělesnou slabost ho rodiče chtěli dát na krejčovské nebo hodinářské řemeslo. Rais však ve škole dosahoval výborných výsledků, patřil mezi nejlepší žáky, a proto rodiče své rozhodnutí přehodnotili. Nakonec byl Rais poslán na studia do nedalekého Jičína. Na tamním učitelském ústavu složil v roce 1877 maturitní zkoušku. Maturitní zkouška na učitelském ústavu se skládala ze všech vyučovacích předmětů. Rais však v tomto představoval výjimku, neboť některé zkoušky mu byly prominuty. Znalosti musel prokazovat pouze z fyziky, českého jazyka, zeměpisu a pedagogiky. Téhož roku nastoupil Rais jako učitel na malou školu v Trhové Kamenici. O jeho umístění rozhodl vliv ředitele učitelského ústavu v Jičíně a slovo Raisových rodičů. Sám rodný kraj opouštěl nerad a skutečnost, že bude od domova tak vzdálen, nesl velice těžko. Ve své knize Ze vzpomínek na tuto událost vzpomíná: „Železné hory – cíl mé cesty – tam, tam někde mezi jejich vrchy budu žíti příští své dni! Stín padl na duši.“ Patrně vlivem studeného pokoje, v němž Rais za dobu trhovokamenického působení žil, a vlivem hry na varhany v zimním období trpěl akutním kloubním revmatismem. Mimo školu žil v Trhové Kamenici osamělým...

Více od autora