Jakub Arbes
Sivooký démon

1956 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Kniha obsahuje prózu Sivooký démon a sbírku drobnějších textů „Z pražského paláce spravedlnosti“.

Romaneto Sivooký démon bylo dopsáno i vytištěno v Lumíru roku 1873 hned po úspěchu Svatého Xaveria, jímž Arbes zvítězil po několikaletých pokusech s pomocí Nerudovou takřka naráz u širokého čtenářstva. Sivooký démon… je tak druhým Arbesovým romanetem, nepočítáme-li ty práce, které napsal Arbes sice dříve, ale přiřadil je k romanetům až později .
Do 22. svazku Arbesových spisů bylo pojato romaneto "Sivooký démon" z roku 1873 a cyklus drobných próz "Z pražského paláce spravedlnosti", které vznikaly v letech 1873-1875. "Sivoooký démon" je druhým Arbesovým romanetem a proti "Svatému Xaveriovi" znamená pokrok ideový i umělecký. Do středu děje postavil Arbes statečnou ženu Reginu, vládnoucí svému okolí nejen svou krásou a něhou, ale i svým bystrým rozumem a energií a vyjádřil tak své pokrokové názory na úlohu ženy ve společnosti. Reginin osud sepjal s pražským povstáním roku 1848 i s politickými zápasy let šedesátých.
- Cyklus "Z pražského paláce spravedlnosti" obsahuje prózy, vztahující se k první polovině let 70., kdy Arbes žil jako odpovědný redaktor Národních listů ve stálém boji s rakouskou "spravedlností". Odhaluje v nich nejprve v drobných žánrech, potom ve vzpomínkách na politické procesy, soudobé společenské poměry a spisovatelovo postavení v nich.
1. vydání ve Spisech, .
Redakce, doslov a poznámky Karel Polák. Kniha obsahuje prózu Sivooký démon a sbírku drobnějších textů „Z pražského paláce spravedlnosti“.

Romaneto Sivooký démon bylo dopsáno i vytištěno v Lumíru roku 1873 hned po úspěchu Svatého Xave…ria, jímž Arbes zvítězil po několikaletých pokusech s pomocí Nerudovou takřka naráz u širokého čtenářstva. Sivooký démon je tak druhým Arbesovým romanetem, nepočítáme-li ty práce, které napsal Arbes sice dříve, ale přiřadil je k romanetům až později .
Do 22. svazku Arbesových spisů bylo pojato romaneto "Sivooký démon" z roku 1873 a cyklus drobných próz "Z pražského paláce spravedlnosti", které vznikaly v letech 1873-1875. "Sivoooký démon" je druhým Arbesovým romanetem a proti "Svatému Xaveriovi" znamená pokrok ideový i umělecký. Do středu děje postavil Arbes statečnou ženu Reginu, vládnoucí svému okolí nejen svou krásou a něhou, ale i svým bystrým rozumem a energií a vyjádřil tak své pokrokové názory na úlohu ženy ve společnosti. Reginin osud sepjal s pražským povstáním roku 1848 i s politickými zápasy let šedesátých.
- Cyklus "Z pražského paláce spravedlnosti" obsahuje prózy, vztahující se k první polovině let 70., kdy Arbes žil jako odpovědný redaktor Národních listů ve stálém boji s rakouskou "spravedlností". Odhaluje v nich nejprve v drobných žánrech, potom ve vzpomínkách na politické procesy, soudobé společenské poměry a spisovatelovo postavení v nich.
1. vydání ve Spisech, .
Redakce, doslov a poznámky Karel Polák.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	308
Jazyk:	česky
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Dílo Jakuba Arbesa
Vydání:	Ve Spisech vyd. 1. (Sivooký démon 4. vyd., Z pražského paláce spravedlnosti 2. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 3. 2024 13:43
Číslo položky:	807151

O autorovi

Jakub Arbes

Jakub Arbes byl český spisovatel a novinář. Sympatizoval s májovci, avšak neřadil se mezi ně, neboť tvořil za jiných okolností než oni. Narodil se v nezámožné rodině ševcovského mistra Jana Arbese a manželky Anny, rozené Winklerové , jako třetí ze čtyř dětí. V rodném Smíchově, který tehdy ještě nebyl součástí Prahy, strávil celé mládí. Chodil v letech 1851 až 1854 do farní maltézské školy u Panny Marie Vítězné na Malé Straně a poté měl jít do učení v oboru obuvnictví jako otec. Měl však velmi dobré výsledky ve škole, a proto jej rodiče poslali na studie. Začínal na nižší reálce u sv. Jakuba, kde se seznámil s Juliem Zeyerem. Pak pokračoval na novoměstské vyšší německé reálce v Mikulandské ulici, kde poznal Jana Nerudu jako učitele češtiny. Na škole zůstal do roku 1859. Poté sice od roku 1859 studoval v Praze polytechniku , ale více se věnoval jiným oborům a stal se žurnalistou a spisovatelem. 24. června 1867 se v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně oženil s Josefinou Rabochovou , dcerou soustružníka Jana Rabocha, S Josefinou měl již před svatbou dceru ; tato dcera však brzy zemřela. Dcera Olga o Jakuba Arbese pečovala do smrti a starala se i o jeho literární pozůstalost. Když Arbes ztratil zrak, diktoval dceři Olze své texty. Další dcera Polyxena žila po sňatku v Berlíně, syn Edgar zemřel jedenáctiletý. Začínal roku 1867 v redakci časopisu Hlas, krátce poté odešel do Kutné Hory do redakce jiného časopisu Vesna kutnohorská. V polovině roku 1868 se vrátil do Prahy, kde se stal odpovědným redaktorem Národních listů. Zde působil jako redaktor do roku 1877, tedy i v období od 1. listopadu 1868 do 1. května 1869, kdy titul musel být přejmenován na Naše listy. Zároveň psal do řady jiných listů na venkově. Za své články a vedení Národních listů byl německou porotou od...

Více od autora