Marie Majerová
Siréna : román

1947 | Nakladatelství Melantrich

Pročtete-li po deseti letech opět Sirénu, v níž Marie Majerová nakreslila velmi dokumentovaný obraz přerodu celého Kladenska ze zemědělského kraje v průmyslový gigant, zahrnujíc do něho čtyři lidské generace v době od poloviny 19. století do prvé světové války, uvědomíte si znovu, že vnitřní síla tohoto díla tkví ve šť…astném spojení české realistické tradice, kotvící v kresbě celých krajinných celků, s formou širokého románového genru...
I když se její postavy nemohou plně rozvinouti na malé ploše jako individuality, všude tu proniká přímé vidění konkretní lidské osobnosti. Starý Hudec - vynálezce, v němž kvasí samotářská touha po širokém obzoru, má zvlášť pravdivý základ, je v něm podobný neklid a vášnivá touha jako v Gantu v pozdějším románě Thomase Wolfa K domovu se dívej, anděle. " Jeho syn Pepek, do něhož se slila matčina smyslnost s otcovým duchovým neklidem, je znamenitě načrtnutý typ člověka, jenž planě uhoří v citové anarchii. A zvlášť pozoruhodně je vržen typ policajta " Hudce, unikajícího do Ameriky, ale protože dovede jen dělat, tvořit hodnoty přímou prací, ale nikoliv s nimi kupčit, nemůže zakotvit... je to vzdálený bratr Vančurova Marhoula. I v menších typech je mnoho živého... Schopností široké kresby celého kraje v rozhodující chvíli jeho historie, kdy se tu odehrává velké sociální drama, řadí se Majerová k největším epickým plastikům českým. " Čtvrté vydání. Pročtete-li po deseti letech opět Sirénu, v níž Marie Majerová nakreslila velmi dokumentovaný obraz přerodu celého Kladenska ze zemědělského kraje v průmyslový gigant, zahrnujíc do něho čtyři lidské g…enerace v době od poloviny 19. století do prvé světové války, uvědomíte si znovu, že vnitřní síla tohoto díla tkví ve šťastném spojení české realistické tradice, kotvící v kresbě celých krajinných celků, s formou širokého románového genru...
I když se její postavy nemohou plně rozvinouti na malé ploše jako individuality, všude tu proniká přímé vidění konkretní lidské osobnosti. Starý Hudec - vynálezce, v němž kvasí samotářská touha po širokém obzoru, má zvlášť pravdivý základ, je v něm podobný neklid a vášnivá touha jako v Gantu v pozdějším románě Thomase Wolfa K domovu se dívej, anděle. " Jeho syn Pepek, do něhož se slila matčina smyslnost s otcovým duchovým neklidem, je znamenitě načrtnutý typ člověka, jenž planě uhoří v citové anarchii. A zvlášť pozoruhodně je vržen typ policajta " Hudce, unikajícího do Ameriky, ale protože dovede jen dělat, tvořit hodnoty přímou prací, ale nikoliv s nimi kupčit, nemůže zakotvit... je to vzdálený bratr Vančurova Marhoula. I v menších typech je mnoho živého... Schopností široké kresby celého kraje v rozhodující chvíli jeho historie, kdy se tu odehrává velké sociální drama, řadí se Majerová k největším epickým plastikům českým. " Čtvrté vydání.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	441
Jazyk:	česky
Vydání:	Čtvrté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 6. 2024 10:36
Číslo položky:	886446

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora