Simona Monyová
Simona Monyová

2012 | Nakladatelství Belami

Vražda Simony Monyové zasáhla nejvíc její nejbližší, ale stejně tak i její přátele a také čtenáře. Poté, co začala kolovat řada spekulací a účelových informací, chtěli jsme všem, kdo o to budou stát, přiblížit Simonu takovou, jakou podle nás opravdu byla.
Kdyby se její život odvíjel podle běžných pravidel, možná by …sama jednou jako stará a úspěšná spisovatelka napsala paměti. My jsme mohli dát dohromady jen útržky vzpomínek na chvíle s ní, které by se měly složit do mozaiky zobrazující průběh Simonina života až do posledního dne, kdy ji ubodal její manžel. A i když víme, že měla chyby, zůstane pro nás vždycky báječnou mámou, dcerou i sestrou, věrnou přítelkyní, vtipnou i citlivou autorkou románů, jejichž příběh mnohdy inspirovaly skutečné události, aniž to kdokoli tušil. Kdybychom to věděli, mohly nás právě její knihy možná dříve varovat. Kéž tedy aspoň tato kniha poukáže třeba mezi řádky na to, že láska a důvěra může být někdy nebezpečná a že milovat se má na život. Ne na smrt.

Poděkování autorky této knihy Jiřiny Veselé patří všem, kdo na Simonu Monyovou vzpomínali, přestože jejich bolest byla ještě čerstvá.
Poděkování rodiny patří autorce, která se snažila nic nezkreslit, a fotografovi Jefu Kratochvilovi za Simoniny snímky. Vražda Simony Monyové zasáhla nejvíc její nejbližší, ale stejně tak i její přátele a také čtenáře. Poté, co začala kolovat řada spekulací a účelových informací, chtěli jsme všem, kdo o to budou stát, …přiblížit Simonu takovou, jakou podle nás opravdu byla.
Kdyby se její život odvíjel podle běžných pravidel, možná by sama jednou jako stará a úspěšná spisovatelka napsala paměti. My jsme mohli dát dohromady jen útržky vzpomínek na chvíle s ní, které by se měly složit do mozaiky zobrazující průběh Simonina života až do posledního dne, kdy ji ubodal její manžel. A i když víme, že měla chyby, zůstane pro nás vždycky báječnou mámou, dcerou i sestrou, věrnou přítelkyní, vtipnou i citlivou autorkou románů, jejichž příběh mnohdy inspirovaly skutečné události, aniž to kdokoli tušil. Kdybychom to věděli, mohly nás právě její knihy možná dříve varovat. Kéž tedy aspoň tato kniha poukáže třeba mezi řádky na to, že láska a důvěra může být někdy nebezpečná a že milovat se má na život. Ne na smrt.

Poděkování autorky této knihy Jiřiny Veselé patří všem, kdo na Simonu Monyovou vzpomínali, přestože jejich bolest byla ještě čerstvá.
Poděkování rodiny patří autorce, která se snažila nic nezkreslit, a fotografovi Jefu Kratochvilovi za Simoniny snímky.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	107
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087166108
ISBN:	9788087166109
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	6. 5. 2026 12:33
Číslo položky:	1732406

O autorovi

Simona Monyová

Simona Monyová, vlastním jménem Simona Ingrová, byla česká spisovatelka, zaměřující se především na romány pro ženy, pro které sbírala inspiraci ve vlastním životě. Čerpala ze svých zkušeností, především s mezilidskými vztahy a domácím násilím. Několik jejích románů bylo zfilmováno. S manželem Borisem Ingrem vlastnili vydavatelství Mony, ve kterém od roku 2002 vycházely její knihy. V srpnu 2011 ji její manžel zavraždil v jejich domě v Brně-Obřanech. Ingr jí při hádce zasadil šest ran nožem. Po sérii soudních stání Nejvyšší soud v březnu 2013 Ingrovi za vraždu manželky definitivně potvrdil patnáctiletý trest vězení. Simona Monyová se narodila v Brně jako prvorozená dcera manželů Jitky a Gustava Urbánkových, o pět let později se narodil bratr Gustav. Před nástupem do školy bydlela Simona i s rodiči u prarodičů z matčiny strany. K dědečkovi, profesionálnímu hudebníkovi, měla velice blízký vztah a právě jím vytvořenou přezdívku „Mony, Monynka“ použila později pro svůj profesionální pseudonym „Monyová“. Byla matkou tří synů. Spisovatelka zemřela začátkem srpna 2011 ve svém brněnském bytě na následky mnoha bodných ran. Zavraždil ji její manžel – bývalý kameraman České televize Boris Ingr. Muž, který ji údajně léta týral a znásilňoval. Volání o pomoc, které autorka nenápadně zanechávala ve svých románech a posléze i v textovkách přátelům, nebylo dostatečně hlasité. Ingr stále sveřepě tvrdil, že si nevzpomíná, jak jeho žena zemřela. Podle verdiktu soudu se na ni vrhl s nožem v ruce a zasadil jí šest smrtelných ran - většinou do břicha a do hrudníku. Subtilní spisovatelka se chránila rukama, ale zbytečně. Umírala v bolestech několik minut. Ingr pak pobodal ještě sám sebe a vyskočil z okna. Záchranáři, které sám přivolal - paradoxně pro Monyovou, jej našli krvácejícího před domem. Začal hystericky křičet, že záchranáři nemají pomáhat jemu, ale jeho ženě. Právě toto „gesto“ bývalému kameramanovi nakonec ušetřilo tři ro...

Více od autora