Jan Merell
Setkání s Ježíšem na Hoře, v podobenstvích, u Jezera a s učedníky : výklad biblických textů, meditace, modlitby

Jan Merell

Jan Merell byl český římskokatolický teolog, kněz, novozákonní biblista, profesor a dlouholetý děkan Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích. Celosvětově se proslavil znovuobjevením papyru P4 s rozsáhlými zlomky textu Lukášova evangelia. Středoškolské vzdělání získal na arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde v roce 1923 maturoval. V letech 1923 až 1927 vystudoval teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a po svém kněžském svěcení v roce 1927 působil v duchovní správě . Na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity získal doktorát teologie po obhájení disertační práce s názvem Bolest v Písmě sv. Starého a Nového zákona a 28. června 1933 byl promován. Od 1. října 1933 se na téže fakultě stal suplentem biblického studia Nového zákona. 1. prosince 1934 byl jmenován asistentem, jeho jmenování bylo pak opakovaně obnovováno. Od roku 1934 ve svých studiích pokračoval, nejprve na Papežském biblickém institutu v Římě do roku 1936, poté na pařížské Sorbonně – Faculté des Lettres a École pratique des Hautes Études v Paříži v letech 1936–1937, kde znovuobjevil papyrus z počátku 2. století označovaný jako P4, popsaný částí textu evangelia podle sv. Lukáše; tento nález publikoval v roce 1938. Studoval rovněž v Cambridgi a belgické Lovani. Od 1. října 1937 byl jako asistent pověřen na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity suplováním přednášek Nového zákona. Dne 24. března 1939 se habilitoval pro obor novozákonního studia , po předložení spisu s názvem Papyry a kritika novozákonního textu. Od 17. listopadu 1939 do 30. září 1942 byl dán na dovolenou a k 30. září 1942 bylo jeho působení na bohoslovecké fakultě Karlovy univerzity ukončeno, vzhledem k násilnému uzavření českých vysokých škol okupačními úřady. V ...