Knihy
Ostatní
Varia
Quido Záruba
Sesuvy v Lyském průsmyku a jejich význam pro ko...

Quido Záruba
Sesuvy v Lyském průsmyku a jejich význam pro komunikační stavby

1938 | Nakladatelství nakladatel není známý

Stav

Dobrý

označení technické knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, označení technické knihovny
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	11
Jazyk:	česky
Edice:	Technický obzor
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 11. 2025 9:49
Číslo položky:	1464349

O autorovi

Quido Záruba

Quido Záruba, narozen jako Quido Pfeffermann, psán též Quido Záruba-Pfeffermann byl český stavební inženýr, geolog a vysokoškolský pedagog, zakladatel československé školy inženýrské geologie. Narodil se v jihočeské rodině stavitele a astronoma Josefa Záruby-Pfeffermanna a jeho manželky Marie, rozené Janáčkové . Quido byl nejstarší z osmi dětí. Okolo roku 1910 se rodina přestěhovala do Bubenče . Quido Záruba-Pfeffermann vystudoval inženýrské stavitelství na ČVUT v Praze. Otcova firma se podílela na stavbě význačných budov v Praze, později vodního díla Štěchovice i československého pohraničního opevnění. Quido v ní zřídil a vedl oddělení geologického průzkumu. To se později stalo jádrem předního pracoviště inženýrskogeologického průzkumu u nás. Zájem o geologii ho přivedl v 30. letech 20. století na přírodovědeckou fakultu Karlovy university, kde se habilitoval na docenta. Docenturu získal v roce 1936 i na ČVUT, kam byl po znovuotevření vysokých škol v roce 1945 povolán, aby zajistil výuku geologie pro budoucí stavební inženýry a kde byl v roce 1946 jmenován profesorem. V té době rodina ze svého jména vypustila německy znějící část. V únoru 1948 byla firma znárodněna. Quido Záruba se pak věnoval výuce, založil československou školu inženýrské geologie, spočívající v aplikaci geologických oborů bezprostředně na stavbách, především tunelů a přehrad. Kolem sebe vychoval postupně řadu specialistů, uplatňujících znalosti geologických poměrů při projektování a realizaci především inženýrských staveb. Jako odborník s velkou praxí byl povolán na stavby u nás i v zahraničí, kde radil při zdolávání geotechnických problémů. Po vzniku Československé akademie věd se stal členem - korespondentem, později akademikem. V roce 1968 se stal prvním voleným prezidentem nově vzniklé mezinárodní asociace inženýrských geologů IAEG. Publikoval stovky článků a referátů, vyšlo mu několik monografií ...

Více od autora