Jan Hus
Sermo de pace - Řeč o míru

1995 | Nakladatelství Česká křesťanská akademie

Kázání M. Jana Husa, které zamýšlel přednést na kostnickém koncilu. Text prvního slavnostního kázání, které mu nikdy nebylo dáno proslovit. Řeč o míru vychází z perikopy čtené zpravidla o svátku Šimona a Judy, který v roce 1414 připadl na poslední říjnovou neděli. Souběžný latinsko - český text. Kázání M. Jana Husa, které zamýšlel přednést na kostnickém koncilu. Text prvního slavnostního kázání, které mu nikdy nebylo dáno proslovit. Řeč o míru vychází z perikopy čtené zpravidla o svátku Šimon…a a Judy, který v roce 1414 připadl na poslední říjnovou neděli. Souběžný latinsko - český text.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	103
Jazyk:	česky , latinsky
ISBN10:	8085795183
ISBN:	9788085795189
Překladatel:	František Mrázek Dobiáš, Amedeo Molnár
Edice:	České obzory
Vydání:	2
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 1. 2019 14:38
Číslo položky:	50628

O autorovi

Jan Hus

Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě, a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi, a exkomunikovala jej . Římský král Zikmund Lucemburský mu zaručil bezpečný příchod na kostnický koncil, aby se tam očistil ze všech nařčení. Byl však odsouzen jako kacíř, a následně byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa i následných obětí a rozdělení v českém národě a vyzval k usmíření a historickému hodnocení jeho osobnosti bez předsudků. Přes obecně rozšířené mínění však Jana Husa explicitně za reformátora církve neprohlásil, pouze konstatoval, že tzv. „husovská komise“ byla založena s cílem přesněji stanovit místo, jež Jan Hus zaujímá mezi těmi, kteří usilovali o reformu církve. Ohledně mnohých Husových názorů nepanuje v římsko-katolické církvi shoda a zejména jeho ekleziologie je považována za kontroverzní. K rehabilitaci Jana Husa nedošlo. K jeho odkazu se hlásili husité, a později i další církve a společnosti, vzešlé z české i protestantské reformace. Husité zahrnovali většinu české populace v Českém království, vytvořili tak velkou vojenskou sílu, a během tzv. Husitských válek porazili několik křížových výprav. O století později bylo více jak 90 % obyvatel českých zemí nekatolických, a někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem. Ja...

Více od autora