Jaroslav Kmenta
Série Polosvět : Ruská mafie - Díl I

2022 | Nakladatelství JKM

První ze série publicistických knih o vývoji mafie v Česku. Knihy v této sérii budou opatřeny podtitulem Polosvět. Mapují totiž vznik a vývoj organizovaného zločinu na území Československa a České republiky po roce 1989.
Celý projekt, na který se autor chystal několik let, bude mít několik částí.
První je věnov…ána ruské mafii, která se tu usadila hned počátkem devadesátých let. Tento projekt, vás při čtení vrátí zejména a právě do této dekády, která v gangsterském pojetí připomínala třicátá léta minulého století v americkém Chicagu. Série knih s podtitulem Polosvět postupně zmapuje všechny vývojové fáze mafie v Česku... První ze série publicistických knih o vývoji mafie v Česku. Knihy v této sérii budou opatřeny podtitulem Polosvět. Mapují totiž vznik a vývoj organizovaného zločinu na území Československa a České rep…ubliky po roce 1989.
Celý projekt, na který se autor chystal několik let, bude mít několik částí.
První je věnována ruské mafii, která se tu usadila hned počátkem devadesátých let. Tento projekt, vás při čtení vrátí zejména a právě do této dekády, která v gangsterském pojetí připomínala třicátá léta minulého století v americkém Chicagu. Série knih s podtitulem Polosvět postupně zmapuje všechny vývojové fáze mafie v Česku...

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	315 , xvi obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087569490
ISBN:	9788087569498
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Polosvět
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 4. 2024 12:57
Číslo položky:	822078

O autorovi

Jaroslav Kmenta

Jaroslav Kmenta je český investigativní novinář a spisovatel, reportér časopisu Reportér. Zabývá se vnitropolitickými kauzami, propojeností politických, podnikatelských a mafiánských kruhů a odhalováním korupce. V letech 1993–2000 a 2003–2013 působil v deníku Mladá fronta DNES. Po studiu nymburského gymnázia absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Během sametové revoluce spoluzakládal nymburskou organizaci Občanského fóra a od roku 1990 byl zastupitelem města. V roce 1991 nastoupil na pozici redaktora ve zpravodajské agentuře ČTK, kde se věnoval školství a pak armádě. Od roku 1993 působil Kmenta v Mladé frontě DNES, největší redakci v zemi, a „za pochodu a na koleně“ se učil „pátrací žurnalistiku“, zkušenosti pobíral zejména od zahraničních novinářů. Během svého působení pracoval na řadě velkých kauz. Zjistil například, že československá protichemická jednotka naměřila ve válce v Zálivu chemické otravné látky sarin a yperit, což americké i české ministerstvo obrany tajily a byly nuceny to přiznat až pod tíhou důkazů, jež Kmenta snášel ve svých reportážích. V roce 1997 zveřejnil informace o podezření, že ODS má ve Švýcarsku tajné konto. Tyto informace spolu se zprávami o fiktivních sponzorech ODS přispěly k pádu Klausovy vlády. V roce 1999 odhalil, že místopředseda vlády Egon Lánský má tajné konto v Rakousku, což vedlo k Lánského rezignaci. V roce 2000 zveřejnil reportáž o praní špinavých peněz v Komerční bance. V roce 2001 publikoval reportáže o tom, zda byl konzul z irácké ambasády v Praze napojen na hlavního atentátníka z 11. září 2001, tedy na al-Káidu. O případu pak referovaly americké noviny The New York Times či americké televizní stanice. V roce 2005 se věnoval majetkovým nejasnostem premiéra Stanislava Grosse , který tehdy nedokázal vysvětlit původ peněz na svůj barrandovský byt a v důsledku toho rezignoval jako premiér, protože o svých financích lhal.[4...

Více od autora